1. Three years ago

5.4K 261 10
                                    

Před třemi lety

Seděla jsem na pláži a pozorovala moře. Slunce začínalo zapadat a tvořit červánky. Byl to nádherný pohled, při kterém se dalo výborně přemýšlet.

Mokrý písek se mi zarýval mezi prsty na nohou i rukou.

Rozhlédla jsem se kolem. Široko daleko nikdo nebyl, přestože bylo horko. Tahle část pláže bývala jen zřídka plná lidí, většinou tu bylo jen tak akorát, aby měl každý svůj prostor a nelezli si vzájemně na deky.

Natáhla jsem před sebe ruku a z moře se vznesla kulička velikosti baseballového míčku. Větrem jsem si ji přitáhla k sobě a nechala ji levitovat nad mou dlaní. Trochu jsem zahýbala prsty a kulička se vytvarovala do hvězdy. Nakonec jsem prsty trochu přikrčila, čímž jsem ji zmrazila.

Nechala jsem hvězdu dopadnout na mou dlaň a pozorovala, jak se vinou tepla rozpouští. Kdybych však opravdu chtěla, zůstala by zmrzlá. Mokrou dlaň jsem poté vysušila pomocí ohně.

Nebyl to žádný plamen, jen vnitřní teplo.

,,Lexi, pojď domů!" Otočila jsem se a spatřila mámu, jak stojí na verandě a mává na mě. Stoupla jsem si a zamířila k domu.

Mělo své výhody bydlet na pobřeží. Alespoň pro mě. Mí spolužáci si o mě myslí, že jsem divná. A mají pravdu. Sice o mých schopnostech nic neví, ale já sama se jim straním a to bohatě stačí.

Přede dveřmi jsem si umyla nohy a utřela je do ručníku, než jsem vstoupila do domu. Hned na prahu jsem se však zastavila.

Uprostřed obývacího pokoje stál muž. To by ani nebylo tak zvláštní, ale byl oblečený v černém koženém kabátě, přestože venku bylo tak třicet stupňů, a před levé oko měl klapku.

,,Ehm...dobrý den?" pozdravila jsem nejistě a podívala se na rodiče. Taky vypadali překvapeně, ale rozhodně ne tak, jako já.

,,Dobrý den," pozdravil muž zpět. ,,Mé jméno je Nick Fury a jsem ředitelem S.H.I.E.L.D.u."

,,Čeho?"

,,Organizace na ochranu lidstva," odpověděl.

,,A proč jste tady?" zeptala jsem se a udělala několik kroků blíž.

,,Abych vám nabídl místo mezi Avengers," odvětil, jako by mluvil o počasí. Zamračila jsem se.

,,A to je zase co?"

,,Jedná se o skupinku výjimečných lidí, které bychom chtěli dát dohromady a zkusit z nich udělat něco víc, než jen jednotlivce," vysvětlil. ,,Společně by nám totiž mohli pomoct vyhrát bitvy, na které normální lidé nestačí."

,,Vy po mně chcete, abych se stala vojákem?" Překvapeně jsem nadzvedla obočí a založila si ruce na prsou. ,,Abych bojovala s něčím z jiného světa?"

,,Přesně tak," přitakal. ,,Samozřejmě je volba na vás, nutit vás nebudeme. Každopádně, pokud byste souhlasila, pomohli bychom vám rozvinout vaše schopnosti naplno a získala byste špičkový výcvik, stejně jako všichni agenti."

,,Jak o mých schopnostech vlastně víte?" zajímala jsem se. ,,Nikdo to neví, kromě rodičů."

,,Už nějakou dobu vás sledujeme," pokrčil Fury rameny. Vytřeštila jsem oči.

,,Bezva," utrousila jsem a podívala se na rodiče. ,,Vám je jedno, že mě chtějí poslat do boje?"

,,Samozřejmě, že nám to není jedno," namítla máma. ,,Nechceme ale, abys musela neustále snášet ty urážky a posměchy, že jsi jiná. Chceme, abys měla možnost vlastní volby."

Lexi Mason I. [CZ FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat