Nakonec jsem si nevzala cíga ale vapo, protože je to prej nějaký zdravější. O zdraví mi nejde, ale prý to má i příchutě. Takže jsem si vzala hrozno-limetka a zkusila to. Náhodou je to o dost lepší než cíga. Ale stejně. Cíga si necham pro případ nouze. Když jsem už měla dost, otevřela jsem si energiťák a nastoupila do auta. "Mami! Vyrážíme směr, NĚMECKO!" Rozkázala jsem mamce a ta zasalutovala a řekla "Rozkaz kapitáne!" a rozjela se. ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Jeli jsme asi docela dlouho, vzhledem k tomu, že už jsme do Německa dojeli. Asi jsem si trochu zdřímla. Ale co už? Odpočinek je důležitej že Jo.
„ To už jsme tady? "Zeptala se Sadie rozespale. "Jasný!" Odpověděla ji mamka s radostí. Buď má radost že jsme velký a můžeme se na chvíli osamostatnit, nebo má radost z toho, že jí nebude dlouhou dobu nikdo srát... Podle mě spíš ta druhá možnost.
Zastavili jsme u letiště, kvůli cestě Sadie, aby se na tu půl roční dovču nějak dostala. Vystoupili jsme všichni, aby jsme se mohli vevnitř nakonec rozloučit.
"Tak ty moje ségro. Přeju ti hodně štěstí na ten půl rok v Německu. Doufám že si konečně někoho najdeš" popřála mi Sad. Nahla se mi k uchu a pošeptala "Klidně by to mohl být nějakej slavnej herec, nebo něco takovýho." A zasmála se. Jen sem nad tím zakroutila hlavou a uchechtla se. Naznačila jsem ji objetí roztáhnutím rukou. Pochopila to hned, tak se ke mě rychle nahla. Div se nezlomila, vzhledem k tomu jak jsem malinká oproti ní. Ta moje ségra má 6 cm do 2 metrů. No Jo. Holka jak hora. Já s mými 162 centimetry... no k tomu se radši nevyjadřuju. Sad se ještě rozloučila s mamkou a už šla pomaloučku do letadla. Doufám že si to užije.
"Tak co? Těšíš se na dnešní koncert? Máš ho od 20:00 pamatuj si to." Koukla se na hodinky a ještě dodala "Teď je přesně... 9:57, takže za tři deset. Do bytu to stihnem cca v 10:20, vybalíš se, s tím ti pomůžu, takže to máme tak za hodinu hotový. Takže skončíme se vším něco kolem 11:30. Jo to do 20:00 stíháš. Jo! A abych nezapomněla, po koncertu, to bude cca půlnoc, máš ještě meet&greet." Dořekla konečně svůj monolog. Něco vám řeknu. Moje máma musí mít vše do detailu rozplánovaný na čas.
Zatímco jsme jeli v tichosti autem, napadlo nás si zahrát slovní fotbal na dvě konečná. Takže třeba... auTO - TOvárna atd...
Už jsme v bytě... je to tu fakt nádherný.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
