Time Turner // Obraceč času [+Pobertové]

Kapitola 1.

„Rone!" Zakřičel Harry na svého rudovlasého kamaráda. Dobíhal ho právě těsně přede dveřmi Velké síně. Ten, hned jak uslyšel své jméno, se zastavil a otočil se za hlasem.

„Harry? Ty nemáš ten trest od Snapea?" Zeptal se zmateně.

„Nakonec ne, Snape ho zrušil, prý musí neodkladně uvařit nějaký lektvar pro Pomfreyovou," řekl Harry. „Ale to je jedno. Víš, kde je teď Hermiona?"

„No, před hodinou jsem s ní byl v knihovně, ale teď je asi na večeři ve Velký síni, proč?" Zeptal se Ron překvapeně.

„Super!" Řekl Harry a vzal Rona za ramena. „Rone, potřebuju od tebe laskavost. Chci si od Hermiony půjčit Obraceč času."

„Cože? Proč?" Pozvedl nechápavě Ron obočí.

„Víš jak nám Snape zadal úkol z Lektvarů na zítra?" Zeptal se. Ron pokýval hlavou, ale bylo vidět, že mu to stále nedochází, proto Harry pokračoval ve vysvětlování: „No, tak já měl trénink a taky jsem se potřeboval podívat na tu poslední látku z Dějin, takže nebyl čas. Prostě nemám ten úkol a potřebuju ho na zítra, tak si udělám pár hodin času navíc, abych ho mohl vypracovat, a bude to fajn. Chápeš? Ale nemám Obraceč a Hermiona by mi ho určitě nepůjčila," řekl Harry a Ron se rozchechtal. No jo, Hermiona. Ta by ho uškrtila hned na místě, kdyby se dozvěděla, že chce použít Obraceč kvůli úkolu. „Takže potřebuju, abys ji na chvíli zaměstnal, a já si ho vypůjčím z její tašky. Bereš? Prosím!"

„Jasně, kámo!" Zasmál se Ron a pokýval hlavou.

Harry se uvolněně usmál a společně se vydali do Velké síně na večeři.

><><><><

„Hermi, myslíš, že bys se semnou mohla jít podívat do ložnice? Asi jsem si někam zahodil učebnici z Přeměňování," poprosil Ron svojí kamarádku a gestem ukázal nahoru, kde se nacházely Nebelvírské ložnice.

„Zase, Rone? Ty se nikdy vážně nepoučíš." Řekla s povzdechem Hermiona a společně s Ronem vstali. „Ty nejdeš, Harry?" Otočila se na svého kamaráda, který s nimi seděl na gauči a právě něco četl ve zmiňované učebnici Přeměňování.

„Ne, to je dobrý, musím dočíst tady tu kapitolu, abych v tom neplaval. Moc to teď totiž nechápu," omluvně se usmál na Hermionu. Ta se otočila a s pokrčením ramen se rozešla, společně s Ronem, který na Harryho nenápadně mrknul, do ložnic.

Chlapec, který přežil, měl dnes velké štěstí, jelikož v tuhle hodinu byli buďto všichni ještě ve Velké síni, koupelnách či se snažili dopsat všechny své úkoly v knihovně a proto ve společenské místnosti osaměl.

Na nic nečekal, vstal, přešel k Hermionině tašce a začal hledat to, co ho zajímalo nejvíce.

Chvíli mu trvalo, než našel Obraceč mezi těmi pergameny a učebnicemi, nakonec se ale poštěstilo. S radostným úsměvem si ho vzal do ruky a strčil do kapsy svého hábitu. Rychle si sednul zpět na své místo a vzal do ruky svou učebnici. Asi po pěti minutách uslyšel, jak se jeho dva kamarádi hlasitě dohadují.

„Já tě nechápu, Rone. Jak tu učebnici můžeš pořád ztrácet?"

„Ale notak, Hermi, to já ne. Ona vždycky sama od sebe vstane a odejde."

Harry se rozesmál.

><><><><

Stál právě v Komnatě nejvyšší potřeby, v ruce držel Obraceč času.

Přehodil si ho přes krk a myslel na to, jak se posouvá v čase a zavřel oči. Když je otevřel, viděl pouze směsici barvy, mihotajících se obrazů, které utíkaly moc rychle pryč, nedokázal je proto pořádně rozluštit. Najednou ale jako kdyby ho někdo uhodil do hrudi. Všechno se z ničeho nic začalo mihotat, obrazy mizely a nové se objevovaly ještě rychleji, než předtím. Harry věděl, že se stalo něco, co se stát nemělo.

Raději zavřel oči a přál si, aby se objevil v době před šesti hodinami.