Tajemství lunaparku

4.

 Nakonec jsem se svým přátelům podvolila a na party s nimi šla.

Připravovali jsme se u nás doma a dokonce nás i můj otec odvezl. Přislíbili jsme mámě, že se budeme držet dál od alkoholu. A on nám po cestě řekl, že pokud budeme mít pivo, mělo by to být v pohodě.

Trval na tom, že nás odveze takže jsme na něj nějakou dobu čekali, než dodělá svojí práci. To znamenalo, že jsme do parku dorazili o hodinu později, než jsme měli.

Nebyl v tom tak velký rozdíl, jen byla většina lidí mírně opilá. Sledovala jsem těla, která se motaly mezi sebou a tančili na elektronickou hudbu.

Uvnitř skleníku byl postavený provizorní DJ pult a u něj stál kluk s kapucí a hrál.

Upřímně jsem si myslela, že tahle párty bude jen obyčejný reprák a spoustu alkoholu. Vypadalo to ale, že se tyhle akce pořádali s velkým promyšlením. Mile mě to překvapilo.

Očima jsem hledala známé obličeje a narazila jsem na partu Dixona. Byli v obvyklém složení a pili mimo největší dav.

Pomalu jsem tu všechno zkoumala až jsem se skoro zapomněla. Loren mě zatáhla za ruku, když změnili směr.

Zastavili jsme se u baru, který byl provizorně postavený z boxů. Jaxon prohlížel etikety lahví a potom chytil jednu a rozlil ji do třech kelímků.

Bylo to víno, jediný alkohol, který jsem znala. Neměla jsem moc možností chodit na akce, vzhledem k tomu, že jsem nikdy neměla moc přátel.

Krom jedné holčičí přespávačky u holky, jejíž máma nám povolila Avanti. Každá jsme vypili dvě skleničky a jediný efekt, co to mělo bylo to, že jsme kromě maratonu romantických filmů, viděli jen půlku Stmívání.

Nebyla jsem zasvěcená do tohoto světa party a kluků. Políbila jsem jen jednoho a dopadlo to katastrofálně. Skončilo to tak, že mi pokousal rty takovým způsobem, že jsem vypadala jako po výplni rtů.

„No tak, pij," houkla po mě Loren a k puse mi přiložila kelímek. „musíme se opít, jinak mě tu sežere úzkost."

Poslušně jsem vypila celý kelímek. Byla jsem překvapená trpkou a ostrou chutí, která mi projela krkem. Husí kůže mi vyskočila po celém těle. Oklepala jsem se a zaslechla jak se mi smějí.

Podali mi lahev vína, kterou jsem uhasila oheň co jsem měla v krku. Podívala jsem se na lahev a došlo mi, že jsem stihla porušit v prvních minutách všechno, co mi řekli rodiče. Ale hádám, že tohle je problém mého budoucího já.

Čím vyšší hladina alkoholu v mé krvi byla, tím víc se mi začínala líbit i hudba, kterou hráli.

Dokonce mě po pár drincích donutili vlézt mezi lidi a přidat se k tanci. Moje tělo se automaticky hýbalo v rytmu hudby. Loren mě ze začátku vedla, ale potom se odvrátila k jednomu z kluků.

„Harrisová," ozvalo se zamnou.

Nemusela jsem přemýšlet nad tím, kdo by na mě mohl mluvit vzhledem k tomu, že tu byl jen jeden člověk, který mě nazýval příjmením.

Otočila jsem se a jeho ruka chytila mou. Hlavou mi pokynul abych s ním odešla.

Nechala jsem se jím vést až do té doby než jsme došli ke kolotoči se šálky, kde jsme prvního dne seděli se Samuelem.

V tu chvíli mi došlo, že jsem ho tu ještě nezahlédla, i když jsem ho očima hledala v davu.

„Bavíš se?" Zeptal se a opřel se o konstrukci šálku.