Remedy

1. I can't accept your fate

S hlubokým nádechem vešla do prostor Starostolce - kouzelnického nejvyššího soudu. Svou konstitucí jí vždy připomínal středověkou arénu. Upřely se na ni desítky pohledů a okamžitě se mezi přítomnými rozproudila tlumená diskuze.

"Vy jste věděli, že ho bude obhajovat Grangerová?"

"Šťourala se v tom už na univerzitě."

"Za mnou byla osobně. Chtěla, abych ten případ otevřel."

"Slyšel jsem, že vystudovala v Bostonu. S vyznamenáním."

"Údajně dělala současně i mudlovská práva."

"Měla našlápnuto na skvělou kariéru a zničí si ji dřív, než stihne pořádně praktikovat."

"Prý byla na praxi u Burggese v Seattlu a má za sebou i vystoupení v kouzelnickém kongresu ve Washingtonu, je to pravda?"

"Také jsem to slyšel. Známý mi říkal, že tam nastoupila už při studiu. Nabídli jí stálé místo a šestimístnou sumu. Podmínkou bylo, aby nechala těch hloupostí kolem vy víte koho. Všechno to odmítla. Holka bláznivá, takhle si po tom všem ničit dobrovolně život..."

Doléhaly k ní jen útržky vzrušeného ševelení, ale ani těm nedovolila prolomit pevné hradby své koncentrace. Kouzelnický právní svět nebyl jen světem bílých límečků. Byl to zejména mužský svět, ve kterém žena působila jako nevítané zjevení. To bylo ale to poslední, čím se byla ochotna zabývat. Velmi dobře věděla, jak moc medializovaným se celý případ stane a byla na to připravena. Měla na to šest let. Nepromarnila ani den.

Posadila se na své místo a z aktovky vyskládala na stůl několik složek. Napila se připravené vody. Něco, nebo spíš někdo, tu chyběl. Nedala na sobě ani na vteřinu znát rozladění, které pocítila. Obstrukce očekávala.

"Ticho. Ticho!" Prostorem se rozlehlo ostré poklepání soudcova kladívka. "Jednání je otevřené veřejnosti, ale jakékoliv nerespektování soudu bude mít za následek vyvedení ze síně!"

Netečně sledovala soudce Martina Collinse, jak se snaží zjednat si klid. Znala ho z vyprávění a bylo osvěžující přiřadit ke jménu konečně i tvář. Collins byl tmavovlasý čtyřicátník, vysoký a štíhlý. Rysy v obličeji ostré a neústupné, vrásky kolem hnědých očí mnohem výraznější, než jaké by člověk u kouzelníka jeho věku čekal. Měl pověst přímého a spravedlivého soudce. Během doby temna byl dokonce v odboji. Na druhou stranu se o něm obecně vědělo, že nenávidí smrtijedy. Za nevyjasněných okolností přišla před sedmi lety o život jeho snoubenka a některé stopy naznačovaly na jejich zapojení. Když se karty obrátily, a strana dobra zvítězila, několik uvězněných stoupenců Temného Pána tehdy ze záhadných příčin zemřelo v zadržovacích celách na ministerstvu. Bez důkazů si nikdo nedovolil byť jen slůvkem naznačit, že by v tom tehdejší mladý státní zástupce mohl mít prsty, ale na pořádnou šeptandu to stačilo. Podstatné bylo, že smrt jeho snoubenky Olivie Bellové, zůstala klasifikována jako úmrtí bez cizího zavinění. Zářivá hvězda zarputilého muže, kterému nezbylo nic než kariéra, začala prudce stoupat po žebříčku justičních funkcí.

Hermiona si byla vědoma, že mít Collinse jako hlavního soudce mohlo být nebezpečné. Bylo veřejným tajemstvím, že mu případy se smrtijedy nebyly přidělovány vzhledem k obavám ze střetu zájmů a poškození pověsti kouzelnického právního systému. S ohledem na to koho zastupovala se právem obávala jeho předpojatosti. Dokonce si byla jistá, že je to první z mnoha překážek, které jí budou nenápadně stavěny do cesty. Na druhou stranu se nebála ušpinit si ruce, pokud to bude nutné.

Pootočila hlavou, aby se podívala na stranu po své pravici, kterou reprezentoval nejvyšší státní zástupce ministerstva kouzel. Phillip Ruler bezpochyby dostál svému příjmení. Kdykoliv se s ním v minulosti setkala, vyhlížel, jako kdyby měl v zadku pravítko. Špatně padnoucí oblek z běžné konfekce dával tušit, že ve veřejném právním sektoru nesetrvává kvůli penězům. Žraločí zuby a podezřele přívětivý úsměv jen dotvářely auru nepřemožitelnosti, která se kolem něj vznášela. Střetnout se s ním u soudu nebyla pro stranu obhajoby nikdy příjemná záležitost. Málokdy štěkal a nikdy netrhal. Nevláčel kořist bahnem, ani se za ní vztekle nehnal. Ale uměl se zakousnout a vyčkávat, až se mu pod rukama roztrhá a rozpadne svým zmatkováním a lehkomyslností sama.