4.

32 3 2
                                    

"On to nezvedá, Gavine! Půjdu za ním," vyděšeně rozrazil dveře Connor a zmizel v ranní mlze.
Gavinovi se udělalo mdlo. Život byl tak krásný a najednou se vše začíná sypat jako domeček z karet. Nikdy by nečekal, že se něco takového může stát.

Byl to dopis od Quentina. Psal v něm Gavinovi, že jestli chce ještě někdy vidět Hanka Andersona, musí přiletět do Winnipegu. Sám.
Gavin moc nevěděl, co si o tom myslet, protože Hank byl ještě včera večer doma.
Connor mu obratem volal. Patnáctkrát. Byl však nedostupný.

V Gavinově hlavě nastal chaos, Connor tu teď nebyl a jestli zjistí, že se Hankovi opravdu něco stalo, byl by právě v tuhle chvíli schopný Quentina i zabít.

Gavin se oblékl a vyšel ven. Slunce ho oslepovalo, takže si letmo udělal z dlaně clonu, a těžce se mu dýchalo. Rozhodl se, že počká v autě, aby za Connorem mohl hned vyjet v případě, že Hank nebude doma. Quentin by se měl modlit.

Connor doběhl na příjezdovou cestu a všiml si, že auto není zaparkované u domu. Měl příšerný strach, takhle se snad ještě nikdy necítil. Otevřel dveře, vstoupil do předsíně a zarazil se.
Po domě bylo poházené oblečení, dveře všude otevřené a ani stopa po živé bytosti.
"Hanku? Sumo!"
Normálně by slyšel ťapky, které pod velkou vahou hlasitě dopadaly na podlahu. V domě bylo však hrobové ticho.
Connor se zhluboka nadechl, vytáhl z kapsy telefon a vytočil Gavinovi číslo.

"Tak co, je v pořádku? Je tam Sumo?"

"Sbal si věci, zlato. Jedeme na letiště."

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 20 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Coffee 2. Kde žijí příběhy. Začni objevovat