Odpoledne přišla moje máma domu z práce .
,, Slyšela sem o té holce z tvojí třídy ! To je šílené , ta hra ! " Povídala nahlas a objala mě.
,, No , co už "
,, Právě proto sem se rozhodla přidat se do spolku lovců velryb ! Naučím se hackovat a s ostatními matkami to zastavíme !" Co to mele ? Jaký spolek ? Wtf .
,, Ale proč ? Však se nás to nijak netýká ..."
,, Ale týká ! Nemůžeme nechat všechny tvoje vrstevníky umřít ! By nebylo fér že ."
,, Ok , dělej si co chceš , ale mě do toho laskavě nepleť" po těchto mých slovech sem zavřela dveře . Neměla sem na ni náladu . Byla trošku praštěná asi . Kravka jedna!
Máma mi zakázala chodit do školy , že to tam teď není bezpečné. Takže sem trávila celé dopoledne doma sama . Taky vypnula WiFi , ale já ji umím zapnout takže smůla . Ráno sem zapla noťas. Nová zpráva od kurátora. Doháje .
,, Dáme si další úkol ?"
,, Nn "
,, Blbý no"
,, ): " poslal mi zase ten seznam úkolů .
,, to dneska dělat nemůžu , sem nemocná ." Zalhala sem .
,, Aha tak ok , brzy se uzdrav ." Počkat , takže mě nechá být tak snadno ? To je dobrej vul no.
ČTEŠ
Modrá velryba - příběh kurátora
HorrorByla jsem na dně , tak jsem si zahrála hru smrti . Co následovalo mi změnilo život ... VAROVÁNÍ: NÁSILÍ A UBLIŽOVÁNÍ