Tak jsem na pinterestu projížděla aro a ace spektrum a přišlo mi, že krom ace je tam vážně hodně zastoupená demisexualita. Tím myslím, že když si tohle téma vyhledám, tak mi to vyhledá vážně hodně demisexuálů, i když by to v teorii tak být nemělo (čím míň zástupců nějaké sexuality, tím méně příspěvků, že?)
Takže jsem zase začala počítat. (Já jsem vážně hrozná s tím :D)
Asexuálů z celého světa je 1%
Aromantiků je také 1% (velmi cca)
Demisexuálů je 0,095% (prý 9,5% asexuálů)
Aroace je 0,19%
Procenta dávají, takhle napsané, smysl, takže proč jsou demisexuálové tak populární?
Samozřejmě to nemůžu vědět jistě, ale napadla mě taková myšlenka, které se absolutně nemůžu zbavit.
V naší společnosti být asexuál už je docela v pohodě, protože všichni mluví o tom, jak člověk nemá soudit knihu podle obalu apod. (i když to spolu moc nesouvisí). Ale přece jen by bylo lepší, kdyby i ti asexuálové ten sex měli, takže demisexualita. Na druhou stranu naprosto popírají aromantiky, protože nemít sex je jedna věc, ale nemít partnera? Nepřijatelné. O aroace ani nemluvím. Doslova jsem nevěděla, že existují, dokud jsem nezjistila, že jedním jsem.
Takže proto jsou demisexuálové populárnější, než například aromantici.
ČTEŠ
Deník aroace (Deník lesby 2)
De TodoNo tak jsme se tu zase po 2 (?) letech sešli. Nenechte se odradit názvem knihy. Tahle kniha je pro asexuály (teď už aroace, protože jsem si během její publikace uvědomila, že jsem aroace a ne jen ace), ale zároveň je to i pokračování knihy Deník les...
