Vzájemná dohoda

Část 16

„Broučku, proč ještě nespinkáš?" Zeptala se Beatrice svého synka ve chvíli, kdy si uléhala na prázdnou půlku postele. Lucas byl totižto uprostřed a Darius zase před chvílí vstal z levé strany postele, tak se uložila na tu pravou. „Já chtěl počkat na tebe a ještě na tatínka." Pověděl ji už ospale její brouček, ale stále ne a ne zavřít očka na tak dlouho, aby usnul. Musela se pousmát nad zarputilostí svého drobečka. Stále častěji si uvědomuje, že i když není jeho biologická matka, i tak se čím dál, tím víc podobá ji samotné.

Hned, jak vešel do svého pokoje shodil ze sebe všechny věci, co měl v tu chvíli na sobě a vzápětí přešel do koupelny, kde zapadl rovnou do sprchy. Byl nesmírně rád, že si Beatrice nevšimla jeho stojícího údu, nebo aspoň to nedala najevo. Vůbec netušil, co se to s ním v poslední době děje, ale jedno věděl jistě a to, že se to děje od doby, co poznal Lucasovu mámu.

Ještě nikdy při žádné z žen, se kterými měl tu čest si povyrazit, se mu nestalo, že by jeho penis reagoval na některou z nich, bez jakékoliv příčiny. Ale možno je to jen fyzická potřeba, napadlo mu záhy, když nad tím začal uvažovat. Možno je to jen tím, že byl víc, jako týden bez sexu a už mu semeno tlačí na mozek, jak ten horní tak i ten dolní. Co ho přivádí k tomu, že v co nejbližší době, bude muset navštívit nějakou ze svých takzvaných stálic, co mu udělá pomyšlení. Ale prozatím si bude muset vystačit sám, poněvadž má dnes v noci, jiné povinnosti, než nahánět nějaké sukně.

Na nic nečekal a jak pustil vodu, která mu začala stékat po zádech, opřel se o chladné kachličky sprchového koutu. Pravdou je, že už si ani nepamatuje dobu, kdy si to musel dělat sám. Tehdy byl ještě puberťák. No, i když se od toho času hodně změnilo a ženy po něm přímo letí, teď mu nezbývá nic jiného nežli zavzpomínat si na staré zlaté časy, kdy si za své uspokojení mohl výhradně jen on sám.

S jemností sobě vlastní vzal svůj, až bolestivě tvrdý úd do své dlaně a následně si přetáhl předkožku přes naběhlý žalud, který už nadšeně očekával, že se mu začne věnovat. Vzápětí přejel svou dlaní po celé délce svého penisu a začal se i s přibývající intenzitou pohybů, oddávat slastným pocitům.

Neskutečně si užíval celého procesu i svého následného vyvrcholení, které přišlo záhy po tom, co mu v mysli vyvstala vzpomínka, kdy mu Beatrice, ještě v místě jejího předchozího bydliště otevřela dveře jen v ručníku, který ji sotva zakrýval.

Tehdy právě vyšla ze sprchy. Měli jít totižto společně po Lucase do školky, kterou začal znovu navštěvovat pár dnů po tom, co se mu udělalo líp. No pravdou bylo, že v ten den zrovna po ní přišel o něco dříve, poněvadž se už nemohl dočkat, až Lucase oficiálně odhlásí ze školky, do které v té době chodil.

To uvědomění, že ona vzpomínka ho tak rychle dovedla k orgazmu, ho málem složila k zemi. Nemohl, ale popřít to, že v tu chvíli, kdy ji viděl v tom ručníku, byl natolik vzrušený, že měl co dělat, aby svou erekci nějak potlačil. Vůbec nechápal, že jediná krátká vzpomínka, na skoro nahou ženu, která je současně i matkou jeho syna, ho dostane tak rychle na vrchol.

Něžně hladila svého broučka po zádičkách a tiše mu pobrukovala ukolébavku, které slova už dávno zapomněla. No, jak už dávno ví, malému to nikdy nevadilo. Stačilo mu, když slyšel její hlas a usnul, jako špalek. Tedy obvykle, dnes ne. Je už něco po desáté večer a on stále s kukadlami otevřenými dokořán čeká, kdy se dostaví jeho táta.

Netrvalo dlouho a ve dveřích se objevil muž, kterého Lucas tak toužebně očekával. Vlasy měl ještě vlhké od vody, na sobě měl pyžamové kalhoty a pak už nic. Srdce se jí neskutečně rozbušilo, jen z pohledu na jeho nahou vypracovanou hruď, která se pod náporem dýchání pravidelně vzdouvala.

Ten pohled na onoho muže ji tak uchvátil, že kdyby Lucas nepromluvil, asi by zapomněla i dýchat. „Tati!" Vypískl najednou její drobeček a vzápětí začal své malé ručky natahovat ke svému otci. „Už si tady!" Konstatoval nadšeně malý nezbeda a vzápětí, jak se Darius uložil na volnou stranu postele, se k němu přitulil. Musela uznat, že se jí po té sprše zdá být uvolněnější, než když odcházel z Lucasova pokoje.

„Vždyť jsem ti slíbil, že když se ráno vzbudíš, budeme tady, jak já tak i maminka." Pověděl mu s úsměvem a víc si ho přitiskl na svou hruď. Byl to pro něj tak příjemný pocit, mít u sebe svého synka. Cítit, jak mu bije srdíčko. To teplo, co vyzařuje z jeho malého tělíčka. I to, jak ho lechtá jeho dech na hrudi.

Jakmile se na něm malý, jakž takž uložil, natáhl se pro přikrývku, se kterou je s pomocí Beatrice zakryl. Musel uznat, že z celé té situace se mu srdce taky rozbušilo. Není pro něj zrovna lehké ležet celou noc v posteli vedle, tak krásné ženy a nemoct se jí dotknout. A že Beatrice je až neskutečně krásná, to popřít nemůže, ani kdyby sebevíc chtěl.

Už když ji prvně spatřil ve dveřích jejího tehdejšího bytu, mu svým vzhledem vyrazila dech. A nebylo to jen tím, že se částečně podobala na svou sestru. Ne ona byla o dost hezčí, než Tamara. Pravdou je, že kdyby měl tehdy na výběr, mezi ní a Tamarou, stoprocentně by si zvolil za matku svého syna Beatrice.

Ještěže v koupelně vypustil zásoby svého DNA, prolétlo mu hlavou, když se jí zadíval do jejich oříškových očí, co na něj zrovna v tu chvíli upírali svůj pohled. V opačném případě by se klidně mohlo stát, že by provedl něco nepatřičného, čeho by později mohl litovat. Cítil, jak se Lucasovi ustálil dech a tak byl v tom, že usnul, ale ospalý hlas malého chlapce, který zazněl o chvíli později, ho vyvedl z omylu.

„Mami, pšitul se k nám." Podíval se na ni s očekáváním její syn. Pravdou bylo, že po těch slovech Beatrice, až zamrazilo. Nejistě se podívala do očí muže, na kterém si vesele hověl její syn a doufala v to, že mu něco trefného na to odpoví, ale nedočkala se. Bohužel se v tu chvíli zmohl jen na to, udiveně se na ni dívat. „Je mi smutno, když nejsi blízko u mě. Nedlžíš mě a nehladíš." Dodal malý nezbeda se smutnými očkami a kdyby věděl, jaký zmatek tím způsobil v jejím nitru, možná by to po ní ani nechtěl. Už jen z té představy měla pocit, že ji srdce vyskočí z hrudi a to nemluví o tom, že cítila, jak se jí všechna krev přesouvá přímo do jejich tváři, které už určitě vesele zářili rudou barvou.