III.

4 2 0
                                    

Žijeme pro lásku a pro extázi,

pro každou další měsíční fázi.

Hypnotizováni světlem luny,

čekajíce až rozezní se struny

a zazní první tiché tóny.


Jsme odvržené děti slunce

hledající lásku v temnotě.

Spojíme těla, srdce, ruce,

vykročíme vstříc prázdnotě.


Žijeme pro extázi a pro temnotu,

ztrácíme se v jejím opojení.

Se svítáním umíráme na samotu

a vášně noci zůstanou v zapomnění.

Pomněnkové deliriumKde žijí příběhy. Začni objevovat