3.

263 4 0
                                    

Bella

Pak už jsem měla tak nějak volno. Celý den jsem se dívala na televizi. Večer mě napadlo využít bazén co je venku.

Zatím jsem tu docela spokojená. Jediné co mi vadí tak je to nekonečné rozkazování.

Tohle nesmíš, tohle nemůžeš, neodporuj mi, říkej mi daddy, dělej tohle, teď neotravuj..

Rozhodla jsem se pro bazén, ty dva dny co tu jsem, jsem venku ještě nebyla..

V šatně jsem našla dvojdílné černé plavky, které spíš odkrývají než zakrývají a vyrazila k bazénu.

Skočila jsem do něj šipku a začala plavat. S vychovatelkama jsme chodili na plovárnu, abychom uměli plavat.

Dřív jsem tam měla kamarádku Nikču, ale tu si odvedli a mě nechtěli a víte proč? Protože jim vychovatelky řekly, že nejsem zrovna poslušná.

A já opravdu nechápu proč si tenhle úchyl vybral zrovna mě. Jdu se ho na to zeptat. Protože moje myšlenky by mě zabily, kdybych se nezeptala. Jsem hrozně zvědavá.

„Daddy?? Kde jsi?" přišel ke mně zezadu a obejmul mě. „C-c-o to děláš?" zeptala jsem se velice nebojácně..

„Copak babygirl? Ty jsi byla v bazénu? A mě si nevzala? Babygirl... Ty zlobíš.." zašeptal mi do ucha.

„No víš. Já. Já se tě potřebuju zeptat.. Proč sis vybral zrovna mě?? Proč ne třeba Leu?" zeptala jsem se už klidněji.

„Prostě si mi padla do oka. Jsi hubená, máš hnědoblond vlasy a modré oči. Hned co jsem tě uviděl a zjistil o tobě víc začala jsi se mi líbit. Víš. Jak brzy zjistíš jsem totálně zvrhlý a ty jseš stejná jako já."

„To teda nejsem. Já sprejuju, dělám si co chci a nikoho neomezuju." řekla jsem mu.

„Ve čtrnácti letech jsem byl stejný." bylo by tak lehké mu uvěřit. Bylo by tak lehké mu důvěřovat, ale já na důvěru, lásku a štěstí nevěřím.

„Hmm." zamručela jsem nepřítomně a chtěla jít zpět. Ale chytl mě za ruku.

„Myslím, že je čas tě naučit pravidla. Aby bylo jasné, nechci tě to učit trestem, takže si to budeš číst před spaním, po spaní, po obědě a ve volném čase poslouchat ve sluchátkách."

„ A když nějaký poruším?" zeptala jsem se.

„Tak ti dám pět na holou. Ale to nebude nutné že?"zeptal se.

Přikývla jsem a šla do knihovny, která je zároveň půdou. Cestou jsem přemýšlela jak se naučím ty pitomý pravidla.

V knihovně jsem si vybrala knihu a šla za ním. On na lednici připnul papír s pravidlama.

„Pak ti dám povinnou četbu. Budeš hezky číst vše nahlas a mně. Ale to třeba až zítra."

Moc děkuju za 🌟 jste lásky <33

Vaše Sims💋


Moje babygirlKde žijí příběhy. Začni objevovat