Media Girl [C.L]

kapitola 15.

  Ráno se probudím v objetí Charlese, což mi na pár vteřin vytvoří úsměv na tváři než si mě najde kocovina z včerejšího dne.
,,Dobré ráno princezno," řekne Charles, když si všimne mých mžourajících očí.
,,Dobré ráno," řeknu rozespale.
,,Na stole máš vodu a nějaké prášky na hlavu. Když zavoláš na recepci a zmíníš moje jméno, donesou ti palačinky a čaj," řekne.
,,To nemusíš, najím se ve městě," odpovím mu.
,,Nic takového, já dneska jen do oběda budu v paddocku a pak máme celý zbytek dne jen pro nás dva," řekne a dá mi pusu na čelo.
,,To se mi moc líbí," řeknu. Potom už Charles odchází a já ještě zaspávám kocovinu, jak nejvíce jen můžu.

~

  Přesně jak slíbil tak to i tak bylo. Hned jak jsem při hovoru s recepcí zmínila příjmení Leclerc donesli mi slibované palačincky, které jsem na lačný žalůdek velmi ocenila.
  Charles se vrátil kolem 13 hodiny odpoledne, kdy já se teprve probírala a začala se chystat.
,,Jaký byl trénink?" zeptala jsem se ho když vešel do našeho pokoje.
,,P5, může to být i lepší, ale co se týče 1.tréninku jsem spokojený," dojde za mnou a dá mi pusu na tvář.
,,Kdy budeš hotová?" zeptá se mě o chvíli později.
,,Tak za 20 minut proč?" ptám se ho, protože netuším jaké plány pro nás vymyslel.
,,S Kikou jste včera poznávali bary ve městě?" zeptá se mě.
,,Dá se to tak říct, ale hlavně jsme si užívali přítomnosti jedna druhé. Neviděli jsme se pár týdnů," řeknu mu.
,,Fajn, tak řekni až budeš hotová. Ano?" řekne a já jen kývnu na souhlas.

  Když už jsem byla hotová a vyšli jsme zadním vchodem hotelu čekalo na nás auto. Nemohli jsme jít hlavním vchodem kvůli mnohým fotografům, kteří čekali na novou titulní fotku se mnou. Po mém vyhazovu mě Mia kontaktovala nejen jako blízká kamarádka, ale i jako moje bývalá kolegyně. Prý se to mezi novináři a světem médií rychle rozkřiklo a můj odchod, spíše řečeno vyhazov, o tom už věděl každý. Tento víkend v Kanadě jsem tu chtěla být jen pro Charlese, jako správná přítelkyně pilota Formule 1, která podporuje svou polovičku jak nejvíce může. Ale doopravdy bych se nejraději vyhnula tomu do paddocku vůbec vstoupit.

~

,,Kam to jdeme?" zeptám se Charlese, když nás auto vysadí u jednoho z mrakodrapů ve městě.
,,Uvidíš," řekne a táhne mě dovnitř.
,,Dobrý den pane Leclercu," řekne žena na recepci, jakoby tušila co se děje.
,,Dobrý den, je vše přioravené?" zeptá se jí. Ona jen pokývne a nasměruje nás k výtahu.
,,Co je to za překvapení?" dotazuju se když stojíme ve výtahu.
,,Waynová, nech se překvapit," řekne.
Když výtah zastaví v nejvyšším patře a dveře se otevřou uvidím před sebou střešní zahradu, která je úplně prázdná.
,,To je úžasný," řeknu, ale jsem celá zahleděná do okolí.
,,Si zasloužíš to nejlepší," řekne a dá mi pusu na tvář.
,,Pojď,' řekne a táhne mě na terasu. Tam byl nádherný rozhled na celé město.
,,To je úžasné," řeknu mu.
,,Nejenže ji máme i pro sebe, ale támhle je pikniková deka s nějakým jídlem," řekne a ukáže do roho. Opravdu tam byla červená deka s proutěným košíkem a dvěma skleničkami na šampus. Posadili jsme se a já hned koukla do košíku. Byl tam ovocný koláč, nějaké ovoce a šampus.
,,Víš sice jsi se mnou byla v Monaku, ale neměla jsme takové pořádné první rande," řekl.
,,To si nemusel, vždyť mě by stačilo s tebou jít na jídlo i v paddocku," řeknu mu.
,,Vím, že se ti tam nechce," řekne.
,,Ale slibuju ti, že nemusíš odejít z garáže Ferrari celý den," dodá.
,,Je pravda, že nechce. Ale to neznamená že tam nepůjdu kvůli tobě," řeknu.
,,Takže půjdeš?" zeptal se pro jistotu ještě jednou.
,,Půjdu," ujistím ho a začnu si užívat piknik, který pro nás připravil.

~

  Je sobota dopoledne a já sedím už 15 minut před zrcadlem. Za celou dobu jsem nesáhla po makeupu nebo něčem jiném. Celou dobu jsem jen koukala na sebe.
,,Jsi v pořádku?" objeví se vedle mě Charles už připravený na sobotní kvalifikaci.
,,Jen se bojím," přiznám se.
,,Tvých bývalých kolegů?" dojde ke mě a dřepne si k mé židličce.
,,Víš že musíš jen ukázat, že ten vyhoz tě neposunul dozadu ale dál?" řekne.
,,Nevím co budu dělat dál Charlie," řeknu mu.
,,Nezapomeň na Suzanne Wolfovou ano?" řekne mi.
,,Kdo ví co ta po mně chce," řeknu mu.
,,Já bych se vsadil na to, že ti chce něco nabídnout," řekne a odejde do jiné místnosti pokoje.

  Do 15 minut jsem nachystaná a vyjdu z koupelny. Uvidím Charlese se skleslým obličejem sedět na posteli.
,,Promiň mi to, vážně nevím co to do mě vjelo," řeknu a obejmu ho.
,,Chápu to, jsi rozrušená protože nevíš co dál," řekne.
,,Tak nějak se to dá říct no," odpovím mu.
,,Můžeme jet?" zeptá se mě.
,,Můžeme," řeknu mu.

  Když jsme dojeli do paddocku čekalo na nás několik fotografů u Charlesova parkovacího místa. Neřekl ani slůvku, zaparkoval a než já si vůbec stihla otevřít dveře, stál u nich on a nabízel mu ruku. Já ji s radostí přijala a když jsme procházeli mezi lidmi ji tiskla ještě víc, než předtím.

  V garáži Ferrari už šlo všechno rychle, svět se motal kolem jezdců a jejich aut. Já se v poklidu mohla před kvalifikací v poklidu najíst a ještě se upravit, protože mi bylo jasné, že mě zabere kamera. Když už se schylovalo k začátku zašla jsem si pro sluchátla a došla k jednomu z počítačů.
,,Tady jsi," objevil se za mnou Charles. Když mě objal hned mi došlo, že nás natáčí kamera.
,,Vím, že nás natáčí," řekne posmutněle.
,,To je mi úplně jedno," odpovím mu a vezmu jeho tváře do svých rukou. Letmě ho políbím a popřeju hodně štěstí a on už potom zmizí v uličkách garáže.

  V kvalifakaci se mu asi nezdařila, tak jak si přál, dojel až na 11.místě. Když se vrátil do garáže nechtěl s nikým mluvit, dokonce i kolem mě prosvištěl do místnosti pro jezdce. Nehnula jsem se z místa dobrých 15 minut a ještě sledovala zbytek kvalifikace, protože mi došlo, že potřeboval být chvíli sám. Potom jsem se jak myška ztratila v budově a zamířila rovnou k Charlesovi. Zaklepala jsem, ale nic. Nikdo se neozval. Zkusila jsem to ještě jednou a to už promluvil.
,,Jen jestli je to Daphn, můžete jít dál," řekl. Když jsem to uslyšela pomalinku jsem otevřela a nakoukla dovnitř. Seděl ještě v závodním oblečení na sedačce se svěšenou hlavou v rukách.
,,Notak Charlie," řeknu, zavřu za sebou dveře a sednu si k němu.
,,Daph řekni mi, zasloužím si svoje místo tady ve Ferrari?" zeptal se mě s plnou vážností.
,,Jistě že patříš," odpovím mu.
,,Někdy mám pocit, že nejsem dost dobrý na to, tady být," řekne a položí si hlavu na moje rameno.
,,Charlesi Leclercu," řeknu a upřeně se na něj podívám. On zpozorní a svýma smutnýma očima mě začne pozorovat.
,,Jsi pro tuhle práci zrozený, miluješ ji. A jasně že já miluju tebe jako osobu, ale taky zároveň zbožnuju tu tvoji vášeň pro závodění, které jsem si všimla hned od začátku," odpovím mu. Jemu se úplně rozzářili oči. Trvalo než jsem zprocesovala, co jsem to vlastně řekla. Do očí jsem mu řekla, miluji tě.

☆ Ahoj ráda bych něco ke příběhu ještě dodala. Předchozí kapitoly jsem psala, kdy ještě neproběhly zmíněné zavody F1. Proto jsou výsledky upravené, aby pasovaly do příběhu. Budu s tím i tak pokračovat, ale aby jste si nemysleli, nebude to jednoduchá sezóna.