Čekala jsem až se objevíš,
až u dveří zazvoníš,
až tam budeš stát,
tak krásně se smát.
Vím, byla jsem naivní ,
nemáš mě rád,
nedivím se
není o co stát.
Věřila jsem, doufala
cestu k tobě hledala,
v nás dva tajně doufala.
Oh, zlato, já přeci vím,
nejsem ona,
nejsem ta kvůli, které do ohně bys skočil
po stovkách růže ji nosil.
ČTEŠ
Básně
PoetryBásničky, které nejsou nic moc, ale pro mě mají zvláštní význam. Vlastně je to jen hromada pocitů, které jsem ze sebe potřebovala ventilovat, nicméně budu nesmírně ráda, když se najde někdo, komu se to bude líbit. :) #11 v Poezie
