Přišel jsem s přáteli, odejdu bez nich?
Je to tak smutné, až nemohu básnit.
Přišel jsem za slávou s myšlenkou dobrou,
cítil se nadšený jen chvíli krátkou.
Všichni kams zmizeli, kde je jim konec?
Jsem sám, dál nemohu, nemohu přežít,
takovou zradu tu nechtěl jsem zažít.
Neznámé prostředí, obav mám ranec.
Nejsem sám, samotný ve správném smyslu,
jsem tu jak cizinec, cítím se smutný,
vidím však okolo nadšené tváře.
Vidím to složitý, ne však nezvratný.
Je to jen na mně,
musím se vzchopit.
Není to marné,
jen to pochopit.
