Déšť dopadá na mé okno,
voda stéká po něm.
V životě mi není volno,
cítím se tak zraněn.
Trápím se celým dnem, nocí,
tvář mi bolem zbledla.
Beznadějný se už ztrácím
v ruce ostrá kudla.
Blyští se ve svitu lampy
ostří mého nože.
Zabít se hned? Nebo jindy?
Pomoz mi můj bože.
Odkládám ho rozpačitý
nevědíc si rady.
Spasilo by mě zabití?
Jak se dobrat pravdy?
Nenacházím rozuzlení,
ztrápen v slzách ulehám.
Proč jen hledám to, co není?
Zrudlé oči zavírám.
Ráno budím se, jsem šťastný,
že jsem včera neskonal.
Život hořký je i krásný
Smutek přejde, pojďme dál.
