15. PŘÍPAD NEVĚRA DD

30 2 1
                                    

Je asi deset večer, konečně sem se odhodlal jít nahoru. Ale v tu chvíli už Jakub nesl Isi dolů do auta. Spala „Můžu s ní na chvíli mluvit" zeptal sem se opatrně „Ne! Nevidíš že spí?" odsekl Jakub „Sem její přítel" řekl sem trochu vytočeně „Bývalý" řekl a odešel.
Pohled Elli
Bývalý? Jak to myslel? ptala sem se sama sebe. Předstírala sem že spím aby to nebylo ještě horší. Jakub právě došel k autu, posadil mě na místo spolujezdce a připoutal mě. Následně si sedl na místo řidiče, třískl s dveřmi „Kurva!" lekla sem se „Copak se stalo Kubí?" zeptala sem se rozespale „Nic, jen sem zjistil že..." nedořekl to „Že?!" zeptala sem se „To je jedno" „Jakube víš že nenávidím když mi něco tajíš!" zvýšila sem hlas „Hele ségra vim že toho kokota miluješ a fakt mě to mrzí, ale nejspíš tě podvedl s Dominikou" „T-t-to ne! To určitě není pravda! A ty mi jen lžeš aby sme spolu nebyli" „Isi vím že tomu nechceš věřit, ale viděl sem jak odchází z jeho pokoje celá ruda a pot ji tekl po obličeji" „Zítra to s ním proberu a zjistím jak to bylo" řekla sem jako tehdy když mi někdo na chatě snědl mojí čokoládu „Případ čokoláda? Fakt?" zeptal se a konečně se usmál „Ano! Ale teď se to bude jmenovat PŘÍPAD NEVĚRA DD" řekla sem a oba sme se začali smát „Jako fakt ségra? Hlavní podezření Dominik a Dominika, svědek Jakub. Hlavní vyšetřovatelka a zároveň oběť Elizabet Isabella Vlčková." „Vždy to byla zábava a jestli je to fakt pravda chcu se alespoň pobavit než na to přijdu" řekla sem, Kuba se jen usmál nastartoval a vyjel.
'5:19'
„Kubí?" zamumlala sem ospale „Ano princezno?" „Kde to sme?" zeptala sem se „Na severu Chorvatska" „Ale vždyť sem si ani nestihla sbalit" vykřikla sem „Klid, tak nějak sem tušil že usneš a Annet jela domů dřív tak sen jí poprosil aby ti sbalila" „Okey" celkem sem se uklidnila a asi po půl hodině znovu usla.
Pohled Dominika
Celou cestu přemýšlím nad tím co Jakub řekne nebo řekl Elli. Bojím se že jí řekl nějakou píčovinu. Pustil sem si ještě nevydané album s Viktorem, které dropnem v sobotu. Chtěl bych dát s Viktorem třeba jeden, dva tracky na Zrće. Ale nevím jak nám to vyjde, takže nejspíš pojedu klasiku. Vyjeli sme v jednu, dojezd máme okolo oběda a já v sobe mám asi tři semtexy, další tři mám v chladícím boxu. Jinak bych už asi dávno usnul, ale vím že nemůžu.
Pohled Jakuba
Mám chuť mu rozbít držku pomyslel sem si. Isi naštěstí spí a já mám čas přemýšlet. Ani nevím nad čím, jen sem nechtěl udělat něco co by jí mohlo ublížit.
'o 5 hodin později' (aka '10:28')
Pohled Elli
Sem vzhůru už asi hodinu, naštěstí sem skoro celou cestu prospala. Máme před sebou poslední hodinu. Zrovna píšu Milimu jestli pak skončíme na oběd.
-------------------------------------------------------
E: Mili máš čas? Zajdem na oběd?
M: Hele moc ho není, ale rád zajdu na oběd
E: Takže dáme skupinovej oběd, dořešíme poslední detaily a pak směr Nomad?
M: Jo, to zní skvěle. Jen dnes sme v Aquariusu.
E: Já zapomněla a kluci už dorazili?
M: Záleží koho myslíš, Rychlý Kluci ty už dorazili včera, Viktor dojel ráno a Štukys s Dorim přijedou odpoledne. Špíňákova crew je full už tři dny.
E: Počkat co? On dorazí i Štukys?
M: Ano, mám pocit že sem ti to říkal.
E: Nejspíš ne, ale to nevadí. Díky za info, těším se na vás.
M: My na vás taky
-------------------------------------------------------
„Kubí?" „Ano?" „Ty víš že dorazí i Štukys s Dorim?" „Jop, Mili mi to psal. Tys o tom nevěděla?" „Ne, teď se si psala s Milim že dáme skupinovej oběd a on mi řekl že dojedou." „Aha, promiň já myslel že to víš" „Nevadí, je to příjemné překvapení" usmála sem se „Ten víkend na chatě, kdy sem musel odjet a ty si tam byla se Štukym, Dorinou, Viktorem a tím kokotem sama. Ani nevím jak to tenkrát dopadlo" začal se smát „Moc bych se nesmála, Štukys si vyvrkl kotník. Dori měl otřes mozku, Viktor si málem zlomil ruku a Dominik se málem předávkoval. A já málem zakončila v nemocnici, pořád je to k smíchu?" řekla sem trochu vytočeně
„Ne, není."  zvážněl „Hele už to neřeš, je to strašně dlouho." řekla sem abych odlehčila atmosféru „Už to nechci řešit, ju?" „Ju" jen sem přikývla a vzala si do ruky telefon abych skontrola ig „Kurva!" „Co se stalo?" „82 zmeškaných hovorů, zprávy od 97 lidí a 21 hlasovek, v podstatě nic" „Ty vole, cos udělala?" „Nic jen sem zapomněla na to že sem měla strávit včerejšek se Sarou" „No ty vole" „A taky mám dnes narozky" „To vím, všechno nejlepší. Ale jak? Vždyť si to nikam nedávala, nebo?" „Jak to tak projíždím, tak jsou to hlavně přání od interpretů a podobně" „Jop, tak to chápu." „T-t-to je snad jen sen nebo?!" „Co?! Co se stalo?!" „Víš jak sem se asi dva roky dozadu pohádala a Matějem?" „Kratejlem?" „Jop" „Co s ním? Od té doby sem se s ním neviděl" „Já taky ne a moc mě to mrzí, ale napsal mi nádhernou omluvu a přání k narozeninám. Dárek mi prý předá osobně" „Ten Matěj Kratejl, kterej neuzná svojí chybu i kdyby měl být konec světa?" „Ano, ten Matěj. Taky mi to připadá divný, ale asi už to tak bude" řekla sem a dál projížděla kdo mi psal „Rikas mi psala hned o půlnoci, je to od ní strašně milé. I kluci mi psali" „Kdo přesně?!" zvýšil hlas „Hasan, Robin, JS, Rej, Laďos, Koky..." vyjmenovala sem mu všechny, teda až na Dominika „A ten kokot ti nepsal?" „Nevim" odsekl sem „Okey, nemusíš být hned zlá" „Bejt tebou moc bych si nezahrávala, víš že toho umím spoustu" „Já vím, za chvíli tam bude." „Těším se, ale slib mi že neuděláš žádnou hloupost." „Slibuju, jedeme si to užít a oslavit tvoje narozeniny." „Moc dobře víš jak nerada slavim" „Vim, ale bez pořádné kalby se to neobejde"

Proč já??? Kde žijí příběhy. Začni objevovat