Jednodílovky (normal i 13+) :3

1. Friendship turns into love (Niall Horan)

Y/N's pov

„Ne, Paule, už poněkolikáté ti říkám, že je konec, čemu na tom sakra nerozumíš?" hádám se se svým teď už ex-přítelem Paulem přes mobil, když zrovna přecházím silnici. „Ne, žádná další šance nebude!" Zrovna přecházím cestu a najednou cítím náraz na čelní sklo nějakého auta a pak už jen tmu.

Niall's pov

Zrovna jsem šel domů, když jsem uviděl, co se stalo. Y/N byla moje kamarádka už od dětství a blbnuli jsme spolu a dělali blbosti. Když jsem zpozoroval, jak se řítí velkou rychlostí auto a ona se ani nerozhlédla, chtěl jsem ji zachránit, ale bylo už pozdě. Řidič toho auta samozřejmě ujel, to se dalo čekat. Na nic jsem nečekal a okamžitě k ní běžel. Vytočil jsem číslo zachránky. „Y/N nesmíš mi umřít, to mi prostě nemůžeš udělat," brečel jsem a seděl u ní, dokud nepřijeli záchranáři. Nastoupil jsem do sanitky s nimi a ta se rozjela do nemocnice.

Nobody's pov

Záchranka dojela do nemocnice a okamžitě si ji přebral doktor do péče. „Tohle bude rovnou na sál, má rozdrcené zápěstí a ta hlava se mi vůbec nelíbí." Odvezli ji na sál a mezitím Niall seděl na chodbě v nemocnici a plakal. „Nialle, co se stalo?" ptali se ho její rodiče. „Někdo ji srazil autem, není na tom vůbec dobře," odpověděl jim Niall. „Musí se z toho dostat, naše holčička je bojovnice, to zvládne", řekla její mamka a její manžel ji objal. Teď jen musí čekat.

Niall's pov

Nejhorší je ta bezmoc, to čekání. Y/N je moje spřízněná duše. Nevím, pokud to nepřežije, nezvládnu to. Ale ona to přežije, je silná. Když si vzpomenu, kolik odřených kolen a loktů jsme spolu zažili, usměju se. Je to moje bojovnice.

Y/N's pov

Vzbudila jsem se v nemocniční posteli. Kolem mě pípaly přístroje. Kde to jsem a co se to stalo? Najednou se otevřou dveře a v nich vidím doktora. „Pane doktore, kde jsem a co se stalo?" „Slečno Y/N, srazilo vás auto a utrpěla jste silný otřes mozku a máte pohmožděné zápěstí, teď už by to mělo být vše v pořádku,"odpoví mi. „Přišli za vámi vaši rodiče, mám je poslat dál?" Ano, samozřejmě, odpovím. Dobrá, sestra vám je zde dovede, odpoví mi a odejde. Děkuji, pípnu a lehnu si. „Y/N zlatíčko, jsi v pořádku, tak jsme se o tebe báli", řeknou rodiče a mamka mě chce obejmout. „Au, mami to asi není dobrý nápad,"řeknu jí. „Necháme tě odpočívat, ještě za tebou přijdeme,"řeknou mi a odejdou. „Slečno, ještě za vámi někdo přišel," řekne mi sestra. Pošlete ho prosím dál, řeknu jí. „Ahoj Y/N, tak jak se cítíš, tak moc jsem se o tebe bál," řekne ten někdo a já ho nepoznávám. „Promiň a ty jsi?" zeptám se zmateně. „Y/N, ty mě nepoznáváš? To jsem přece já, Niall, tvůj kamarád" odpoví mi a já si nemůžu vzpomenout. „Omlouvám se, ale vůbec tě neznám, jsem unavená a chci spát," odpovím mu a otočím se na bok. A po chvíli usínám.

Niall's pov

Ona si na mě nevzpomíná! To je snad zlý sen. Vezmu si svoje věci a odcházím z nemocnice. Přijdu domů a hodím si věci na postel. Slzy se mi tlačí do očí, to nemůže být pravda. Prosím, že je to jen zlý sen, tohle se neděje. Musím ji získat zpět. Navíc už delší dobu k ní cítím něco víc, co nemůže být jen čisté přátelství. Zamiloval jsem se a získám ji zpět. Musím.

Chodím za ní každý den. Vyprávím jí o tom, co jsme spolu zažili, jak jsme se smáli a ona se snaží si vzpomenout, tak moc se snaží. Vidím, že už si pomalu vzpomíná, ale pořád si ještě není jistá. Musím jí dát důkaz, že jsem to já. Den po týdnu plyne a už dnes ji pouští domů. „Y/N, když půjdeš se mnou, něco ti ukážu, co ti pomůže si vzpomenout, ale jen pokud chceš, můžeš mi stoprocentně věřit,"řeknu jí a ona mi nastaví svou ruku. „Vezmi mě tam, prosím, chci si úplně vzpomenout,"usměje se na mě a já ji chytnu za ruku.

Y/N's pov

Chci si vzpomenout, tak moc chci. Vůbec netuším, kam jdeme, ale jestli mi to pomůže, chci tam jít. Nevím, co na mě Niall chystá. Vzal mě za ruku a vyrážíme.

Niall's pov

Beru ji na místo, kde jsme spolu tak moc jako malé děti blbnuli. Houpačky zavěšené na kmenech stromů v lese. Tam se stalo už tolik zážitků, naše první dětská pusa, první odřené koleno a první hádka. „Je ti to tady povědomé?" zeptám se jí.

Y/N's pov

Ano, vzpomínám si, odpovím Niallovi a sednu si na houpačku. „Na všechno, co se tu kdy zažilo?" „Samozřejmě, na to se nedá zapomenout,"usměju se na něj. Sedne si na houpačku vedle mě a jen tak se houpáme. „Nepůjdeme si sednout, trochu se mi točí hlava,"řeknu a on mě okamžitě chytne za ruku a jdeme se posadit na lavičku nedaleko.

Niall's pov

Teď nebo nikdy, musím to udělat. „Y/N, víš rád bych ti něco řekl, teď mě prosím nepřerušuj. Když jsem viděl, jak tam bezvládně ležíš na zemi, myslel jsem, že o tebe přijdu a to bych nezvládl. Už dříve, na té party u Louise se u mě něco změnilo. Můj pohled na tebe. Asi si to nepamatuješ, ale políbili jsme se. A tehdy se to stalo. Od té doby ti to chci říct. Miluju tě, Y/N," řeknu a dívám se na ni, čekám na její reakci.

Y/N's pov

Dívám se na něj a nevím, co říct. „Pleteš se Nialle, ten polibek si pamatuju naprosto přesně, můj pohled na tebe se od té doby taktéž změnil a chtěla jsem ti to říct, ale bála jsem se, nechtěla jsem zničit naše přátelství. Taky tě miluju, Ni," řeknu a on se ke mně přiblíží a sladce mě políbí. Přitáhne si mě k sobě blíž a líbá mě. Cítím motýlky v břiše. Tak moc ho miluju.

Niall's pov

Na tuhle chvíli jsem čekal tak dlouho. Není to sen, ona žije a jsme tu spolu. Po chvíli jsme se od sebe oddělili. „Takže, teď jsme spolu?" zeptám se jí. „Už to tak bude, odpoví mi a políbí mě. Chytneme se za ruce a míříme zpět domů. Od té doby si na ni dávám pozor a chráním ji. Miluji ji víc, než si jen kdo dovede představit.