Jednodílovky (normal i 13+) :3

28. Later is better than never...(Niall Horan 15+)

Tato jednodílovka je věnována Linn Horan :3 Doufám, že se bude líbit....♥

Sraz po 7 letech od střední školy. Moc jsem se tam netěšila, ale přesvědčila mě moje kamarádka, že by to mohlo být super, a tak jsem souhlasila. Ty lidi z mojí třídy jsem moc nemusela, některé byly prostě namyšlené a pomlouvačné. Ty jsem ignorovala. Pak se našlo pár lidí, které jsem celkem měla ráda, a pak tam byli ti, které jsem nenáviděla. Ale hlavně tam byl jeden kluk, který se mi celou tu dobu líbil. Doufala jsem, že by tam mohl být. A taky proto jsem souhlasila s kámoškou, že půjdu. Nadešel ten den. Jelikož bylo léto, rozhodla jsem se pro krátké modré šaty pod kolena s páskem kolem pasu a modré balerínky na menším klínku. Vlasy jsem si vyčesala do drdolu, ze kterého jsem nechala splývat pár pramínků volně. Ještě náušnice, náramek a můžu vyrazit. Jemně přestříknu parfémem a jdu.

Cestou se stavím pro kamarádku, nastoupíme do auta a vyrážíme. Akce se koná u Lucy, jedné spolužačky, kterou jsem měla celkem ráda. Za chvíli dorazíme na místo a vystupujeme z auta. Zazvoníme a otevře nám Molly, tu holku jsem moc neměla ráda, divoká, ale byla fajn. „Tak pojďte dál,"usměje se a otevírá nám dveře. Vede nás na terasu, kde už sedí pár známých tváří. Se všemi se pozdravíme a pak přichází Lucy. Vůbec se nezměnila, její po ramena blond vlasy a nádherné modré oči. Je přátelská, a tak hodná. Posadíme na židle a začneme si povídat. Ty nejhorší holky naštěstí nedorazily, atmosféra je příjemná, ale pořád někdo chybí. On. Moc bych si přála, aby přišel. Zrovna se vracím z koupelny, když do někoho narazím. A ten někdo není nikdo jiný než Niall. Usměje se a mě se podlomí kolena jako tenkrát. „No zdravím Linn, už je to taková doba, mám pocit, že jsi ještě hezčí než na střední," a já se pousměju a začervenám se. Společně jdeme a sedneme si ke všem na terase. Postupem času, jak začíná být večer, se všichni vytrácí. Kamarádka musela jít, a tak tam nakonec zůstaneme my 2. Povídáme si, smějeme se. Když už je vážně pozdě, zvedám se a odcházím. Po chvíli se zvedne i on. Doprovodí mě k mému autu a poprosí mě o číslo. S úsměvem mu jej nadiktuju. „Děkuju, já se ti ozvu,"usměje se a míří ke svému autu...

Dojedu domů, dám si sprchu a zalezu pod peřinu, když mi zapípá SMSka. To je tedy fofr, pomyslím si, když otevírám zprávu. Je od Nialla.

Dneska to po dlouhé době bylo fajn, co takhle zajít si zítra do kavárny a pak na procházku? :) Niall xx

Okamžitě odpovídám a nakonec se domluvíme na 2 hodiny odpoledne. Pokládám mobil na stolek a jsem zvědavá na to, co se zítra stane. Nemůžu se dočkat a zároveň se i těším. Uvidíme, jak to zítra dopadne...

Ráno vyskočím z postele, dám si rychlou sprchu, posnídám a poklidím si věci. Čas tak rychle utíká, že je najednou 13 hodin. Rychle se oblékám, bílý crop-top a k tomu kraťasy, baleríny a vyrážím.

Přesně na čas dorazím na domluvené místo. A za chvíli ho uvidím. Naprostá dokonalost. Bílé tričko, které mu obepíná jeho svaly a černé skinny, k tomu tenisky. Prostě chodící dokonalost. Posadíme se ke stolu a objednáme si. Povídáme si o všem, smějeme se hloupostem. Zaplatíme a jdeme na procházku letním Londýnem. Najdeme si lavičku na odlehlejším místě. „Víš Linn, rád bych se ti k něčemu přiznal, líbíš se mi už od střední, ale nikdy jsem nesebral odvahu, až teď, můžeš mi klidně vynadat, jaký jsem zbabělec, ale-,"umlčím ho svým polibkem. „Tak moc jsem doufala, že tohle od tebe jednou uslyším,"usměju se. Dívá se na mě těma dokonale modrýma studánkami, v kterých se naprosto utápím. Usměje se, přitáhne si mě k sobě a políbí mě. Polibky se prohlubují, cítím, že dnes asi jen u polibků neskončíme. „Pojďme ke mně,"navrhne, vezme mě za ruku a míříme k jeho autu. Za chvíli jsme u něj. Rychle otevře dveře a odemyká dveře. Jakmile se za námi zabouchnou dveře, přitlačí mě ke zdi a vášnivě mě líbá. Svléká mi bundu, já jemu taktéž. Neobtěžuje se svlékáním mého topu, prostě jej roztrhne a odhodí pryč. Jsem nedočkavá. Jeho ruce najdou rozepínání mých kraťásků, vysvlékne mi je a odhodí taktéž pryč. Zdá se mi nefér, že má na sobě tolik oblečení. Strhnu z něj jeho tričko a rozepnu zips jeho kalhot. Teď je to fér. Polibky začne přecházet od ucha, ke krku a pokračuje stále níž. Vezme mě do náručí a nese mě do ložnice. Položí mě na postel a lehne si nade mě.

Opírá se lokty, aby mě nezalehl, a líbá mě. Na krku si dává velmi záležet, je to jedno z mých nejcitlivějších místeček na těle. Najde rozepínání podprsenky a sundá mi ji. Zakrývám se, ale mi ruce oddělá a začne se jim věnovat. Vzdychnu jeho jméno. Jemnými polibky přechází stále níž až na bříško, k pupíku až k mým kalhotkám. Svlékne mi je, a když jeho prsty najdou místo ve mně, líbá mě. Vynáší mě stále výš. A stále zrychluje. Jeho prsty vystřídá jazyk a já sevřu v ruce prostěradlo. Mám pevně semknuté oči a užívám si to. Jeho rty sají můj klitoris, jeho prsty pracují ve mně tak rychle. Mám pocit, že už to nevydržím. S jeho jménem dosáhnu orgasmu. „Bereš prášky nebo?"zeptá se a já přikývnu. „Je to pro mě poprvé, Nialle,"zašeptám. „Neboj, budu opatrný, kdyby cokoliv, řekni a přestaneme, ano?"přikývnu, opatrně nade mě lehne a velmi opatrně do mě proniká. Zpočátku to jen trochu bolí, ale pak se bolest mění na slast. Probouzí se ve mně šelma a otáčím ho pod sebe a pohybuju se sama, opatrně pomalu a pak zrychluju, přitlačí na můj citlivý bod a při každém přírazu mě chytne za zadeček, pomáhá mi, nehty ho škrábu do hrudi, au, to bude zítra bolet. S výkřiky našich jmen si leháme vedle sebe. Niall si mě k sobě přitáhne blíž a já se k němu přitulím. „Asi jsem to měl udělat už dříve,"pousměje se Niall. „Lepší pozdě, než nikdy,"políbím ho a za chvíli oba usínáme. Ano, od té doby jsme spolu...Co by se tak stalo, kdybych na ten sraz nešla? Myslím si, že zasáhnul osud...