Jednodílovky (normal i 13+) :3

30 - The most beautiful Christmas present (Niall Horan)

To zase budou Vánoce. Naši se vždycky nějak pohádají a zkazí se celé svátky. Takže jsem se místo večeře rozhodla raději jít projít. Měla jsem jedno své místo na kopci, kde byl výhled na celé město. Které teď zářilo změtí barevných světýlek na domech, na stromečcích, keřích, prostě všude. Sedla jsem si a sledovala město, přemýšlela, když mě najednou vyrušil něčí hlas. „Co tady děláš sama? Neměla bys v tuhle chvíli sedět s rodinou u stolu?" „Proč se ptáš a znám tě?"zeptala jsem se toho kluka s blonďatými vlasy, očima modrýma jako studánky a úsměvem, který zářil jako hvězdy na obloze. „Neznáš mě a ani já neznám tebe, jen, není ti líto, že jsi tady sama, místo toho, abys byla se svou rodinou u večeře?" „A jsem Niall,"usmál se na mě. „Kdybys mě znal, věděl bys, že naše rodina se vždy na svátky pohádá a já už na to nemám náladu, tak jsem se radši šla projít,"usměju se na něj. „A já jsem Petra,"řekla jsem. „Ach tak, promiň, to jsem nevěděl, můžu si přisednout?" „Samozřejmě, že můžeš,"usměje se a přisedne si.

Dlouho a dlouho si povídáme a já mám pocit, jako bychom se znali už věčnost. „Dostal jsem nápad, ale netuším, jestli s tím budeš souhlasit, co kdybys teď šla se mnou k nám domů a povečeřela s námi?"zeptal se. „To bude hloupý nápad, nechci narušovat vaší rodině svátky,"to už mě vzal za ruku a šli jsme k němu domů. Kde mě představil rodičům, povečeřeli jsme a zpívali koledy. Cítila jsem se jako doma. „Pojď se mnou, chci ti něco ukázat,"vzal mě za ruku a šli jsme na terasu, odkud byl nádherný výhled zrovna na náměstí, kde svítil velký vánoční strom, ozdobený tolika vánočními světýlky, až z toho oči přecházely. Vzal mě za ruku a šli jsme se k němu projít. Tušila jsem, že takový skvělý člověk mi v životě chybí, ten, který mi ukáže, že mám Vánocům dát šanci a udělá z nich to nejlepší, co jsem kdy zažila. Nikde ani živé duše a my stáli pod stromkem. Dívali jsme se sobě navzájem do očí, když mě sladce políbil, nic víc, jeden polibek. Který od teď změnil všechno. Přitáhl si mě k sobě do jeho teplé náruče a pevně mě objal. A pak jsme se líbali pod vánočním stromečkem. Přišlo mi to snad jako věčnost.

„Co sis vlastně přála k Vánocům?"zeptal se mě a usmál se. „Něco mnohem lepšího, než to co jsem si přála, najít lásku,"a políbila ho. Vzal mě za ruku, chvíli jsme se procházeli zasněženou krajinou a pak šli k němu domů, kde jsme si povídali s jeho rodiči a pak si šli lehnout k němu do pokoje. Ten večer, kdy Niall usnul, jsem se vykradla na terasu a pozorovala hvězdy a usmívala se. Tekly mi slzy dojetí a štěstí. Netuším, jak dlouho jsem tam stála, když mě 2 ruce objaly zezadu kolem pasu a vtiskl mi polibek do vlasů. „Co tady děláš tak sama, měla jsi mě probudit, šel bych s tebou,"usmál se. „Vypadáš tak roztomile, když spíš, tak jsem tě nechtěla probudit,"řekla jsem. Otočil se ke mně a stáli jsme proti sobě. „Děkuju, Nialle,". „Za co?"zeptal se mě. „Za to, že jsi mi ukázal, že mám Vánocům dát ještě šanci a dal ten nejkrásnější dárek k Vánocům, jaký jsem kdy mohla dostat,"jeho sladké rty se přilepily na ty mé a my stáli na terase, když začalo sněžit, ale my to nevnímali. Další ráno mě Niall doprovodil domů, já si to s našima vyříkala a oni slíbili, že už se to nebude opakovat. S Niallem jsem tenkrát zažila ty nejkrásnější Vánoce, jaké jsem kdy zažila a už teď se těším na ty letošní Vánoce. Které tentokrát oslavíme všichni pohromadě...♥