Endre se projížděl po zasněžené krajině a najednou něco spatřil, něco co tam k té kráse nepatřilo a co ho nebezpečně upoutalo.
V zasněžené krajině, v zaváté rokli, byl převrácený kočár. Koně už byly dávno pryč a kočí nejevil známky života, protože se při pádu praštil do hlavy a tak byl už teď na místě mrtví. A jeho krev zbarvila onu bílou sněhovou krásu do ruda.
Endre sesedl z koně a vydal se ke kočáru, který působil opravdu hrozivě ,,Protože pokud v něm někdo byl, tak byl už mrtví, protože takovou katastrofu nemohl přežít. Jelikož z kočáru byla doslova rozpadající se troska," řekl si Endre pro sebe v duchu, ale přesto se vydal ke kočáru a vší svou silou otevřel jedna boční dvířka. A hned v tu ránu před něj vypadla z kočáru nádherná dívka, která vypadala jako mrtvá.
Ale když se k ní Endre sklonil a nahmatal její puls, tak poznal že ještě žije a v tu chvíli začal doslova boj o její život.
