💖💋Sedm Upírů a Medailónek 💋💖

💜 40 💜

z pohledu:
třetí osoby 💜❤️😘🫶🫰🫂
★★★★★★★★★★★★★★★

V Západním sídle Alexovo pokoji měl Avelín a byla přivázaná jednou rukou k posteli.
Alex měl pořád ten lék v sobě, takže se pořád choval jako hrůzostrašná bestie.

,, Konečně tě tu mám a budeš moje."

Avelín mlčela nechtěla ho naštvat ještě víc, věděla že má v sobě lék, protože jí to Felix řekl.
Ležela nehnutě a Alex si na ni pomalu lehl, díval se do její očí.

Avelín je zavřela a nechtěla vidět ten hnusný pohled.

,, Podívej se na mě, nebo ti ublížím."

,, Vždyť si mi už ublížil."

Alex si všiml té jizvy,  co jí udělal přes několika měsíci.
Její medailónek vyzařoval všelijakými barvami, Alex se jí dotýkal, ale nemohl ji líbat na krku.
Medailónek mu to nedovolil, protože když se medailónku dokl, tak mu zanechal popáleniny.

,, Musíš si sundat ten medailónek."

,, Já nic sundávat nebudu."

,, Nóó jak myslíš."

Alex ji ohrnul  šaty, měla je ještě na sobě, když ji unesl.
Vzal nůžky a šaty ji rozstřihl, aby ji je mohl sundat.

Byla jen ve spodním prádle a díval se na ní.
Bylo vidět že se mu líbí, úplně po ní slintal a začal jí líbat ruce a na bříšku.

Avelín druhou rukou ho odstrčila a Alex se odtáhl, vrazila mu facku.
Alex se jen usmál a ušklíbl se, znova ji líbal bříško.

Pak ji zavázal i tu druhou ruku k posteli.
Pusinkoval jí po rukách a také skousl svými tesáky a udělal jí mírné kousance.

,, Hmmm.....je sladká tvá krev, úplně mě nabíjí energií.
Jen já ji budu pít, abych měl dost energie tě pomilovat a dělat to stebou celou noc."

,, Nech mě být, moje krev a mé srdce ti nepatří.
Vím že tě ovládá ten lék, ty nejsi tak krutý.
Rozumíš mi, nenech se ovládat tím lékem."

,, To teprve poznáš jaký jsem krutý,  to teprve je začátek."

Líbal jí po celém těle i když mu bránil medailónek, přes všechnu tu bolest ji líbal i na ústa.
Líbal jí tak krutě, vášnivě a divoce a zakousával se jí do těla a pil tu její krev.

Věděl že je elfka a nikdy tě krve neubyde, stále jí olizoval a líbal.
Alex se zvedl a vzal bič, ukázal jí ten bič.

,, Podvol se a  nepocítiš bolest."

Začal ji divoce líbat a Avelín ho kousla, Alex byl obkročmo nad ní.
Sýkl a zvednul se a bičem ji praštil přes tělo.
Avelín začala lapat po dechu, jak jí to bolelo.

,, Co to sakra děláš, nebudu se stebou líbat mé tělo patří jinému a také jsem se oddala a měla sním vášnivou noc."

Alex si na ni sedl a lízal její rány, které ji udělal s bičem.
A pak ji znova bolestivě kousnul a začal jí líbat.
Snažil se ji jazyk prostrčit do vnitra jejich úst, ale Avelín nechtěla.

Ale jemu se to povedlo a začal ji jazykem v nitru líbat a hledat její jazyk.
Pak přestal a odtahnul se od Avelín.

,, Když ani bič nepomůže, tak ti dám prášek a ten tě dostane do takové extáze, že po mě budeš šílet."

,, Žádný prášek nechci, mě nedonutíš, raději mě zabí."

,, Ale donutím a zabíjet tě nebudu, takovou krásnou bytost nezabiju. Chci tě a tvojí krev a  chci tě pomilovat."