V RYTMU LÁSKY

Jsi v pořádku?

Ella a já jsme dorazily do tanečního studia včas, ale já jsem byla trochu nervózní. Přes den jsem myslela na Merta a na to, jak moc se naše světy liší. Mert je úžasný, známý a zkušený tanečník, zatímco já se stále učím a objevuji svou vlastní cestu. Přesto jsem chtěla na sobě pracovat a ukázat, co ve mně je.

"Ahoj, Liyo!" řekla Ella s nadšením, když jsme se chystaly na lekci. "Dnes to bude super, uvidíš."

S úsměvem jsem přikývla a vydala se pro láhev s pitím. Při pohledu do mobilu jsem však do někoho narazila. Zvedla jsem oči a uviděla Merta, který se na mě s úsměvem díval.

"Promiň, neviděla jsem tě," řekla jsem rozpačitě.

"To je v pořádku," odpověděl Mert jemně. "Jsem rád, že jsem tě potkal ještě před začátkem lekce."

Když lekce začala, Ella a já jsme se rozhodly stoupnout si do zadní části místnosti. Cítila jsem, že potřebuji získat jistotu, než se postavím dopředu. Když jsme tančily, nemohla jsem si nevšimnout, že se na mě Mert dívá. Jeho oči mě povzbuzovaly, dodávaly mi sebevědomí.

Najednou Mert oznámil: "Teď budeme tančit ve skupinách po čtyřech."

Vykulila jsem oči a cítila jsem, jak se mi nervozita zmocňuje. Mert si toho všiml a naznačil mi pohledem, abych se uklidnila. Když přišla řada na naši skupinu, postavila jsem se zase dozadu. Mert na mě ukázal a dal mi znamení, abych šla dopředu.

S hlubokým nádechem jsem vystoupila dopředu a začala tančit. Cítila jsem se volná, jako by veškerá nejistota mizela s každým krokem. Mert mě povzbuzoval svým pohledem a já věděla, že je tam pro mě.

Po skončení hodiny jsem si rozpustila vlasy a cítila, jak se mi ulevilo. V tom ke mně přišel Mert.

"Viděl jsem, že jsi byla nervózní, ale zvládla jsi to skvěle," řekl a jemně si začal hrát s pramenem mých kudrnatých vlasů. "Nemáš se čeho bát, Liyo. Jsi talentovaná tanečnice a každý to může vidět."

Podívala jsem se mu do očí a cítila, jak se mi srdce rozbušilo. "Díky, Merte. Tvůj hlas mě vždy uklidní."

Mert se usmál a naklonil se blíž. "Chci, abys věděla, že ti věřím. A budu tě podporovat, ať už se rozhodneš pro cokoliv."

Tímto gestem mě ujistil, že mezi námi je něco víc než jen tanec. Tím, že mi věří, mi dal sílu pokračovat a pracovat na sobě. Uvědomila jsem si, že se nemusím bát vykročit vpřed, protože vedle mě stojí někdo, kdo mě podpoří.

DALŠÍ DEN

Ve studiu se shromáždilo spousta tanečníků, když Mert začal organizovat taneční battle. "Kdo se chce přihlásit?" zavolal, a tanečníci se začali zapisovat na seznam. Mert si procházel jména, ale žádné mu nepřipadalo povědomé. Když dorazil k poslednímu jménu a neviděl Liyu, rozhodl se ji tam připsat sám.

"Co to děláš?" zeptal se jeho kamarád Ayaz, který sledoval Merta s úsměvem.

"Myslím, že se bojí se přihlásit," odpověděl Mert a zaklapl seznam.

Ayaz se zasmál. "Tak holka se ti líbí, co?"

Mert se pousmál a pokrčil rameny. "Má krásné oči, vlasy, a když tančí, je prostě skvělá. A když mluví, je tak roztomilá."

Ayaz mu dal pohlavek po rameni. "Ta holka se ti fakt líbí."

"Jo, líbí," přiznal Mert a podíval se na Ayaze. "Asi jsem se zamiloval."

Mezitím ve škole Liya a Ella dostaly zpět své práce. Učitelka jim oběma dala za jejich úsilí trojku, i když se snažily ze všech sil.

"To není fér," povzdechla si Ella. "Opravdu jsme se snažily."

Liya smutně přikývla. "Asi s tím teď nic neuděláme."

Ella vzala Liyu za ruku. "Pojď, musíme už jít do studia, nebo přijdeme pozdě."

Liya neustále kontrolovala čas na svém telefonu. Při jedné z kontrol ale narazila do někoho a ztratila rovnováhu. Než stihla upadnout, ucítila pevný stisk na svém pase, který ji zachytil.

Byl to Mert. Držel ji, a naklonili se tak blízko, že se jejich tváře téměř dotýkaly. Oba na okamžik znehybněli, ztraceni ve vzájemném pohledu. Liya cítila, jak se jí zrychluje tep a srdce jí buší. Byli tak blízko, že stačilo jen maličko a mohli by se políbit.

Mert se usmál, ale v očích měl stejné napětí. Chvíli bylo mezi nimi ticho, jen jejich pohledy říkaly všechno. Pak Mert jemně promluvil a jeho hlas přerušil ticho: "Jsi v pořádku?"

Liya se zhluboka nadechla a přikývla. "Ano, díky," zašeptala, její hlas byl jemný a trochu nejistý.

Mert ji pomalu pustil, ale ještě chvíli se na ni díval. "Promiň, nechtěl jsem tě vylekat," řekl, jeho hlas byl plný starosti.

"To je v pohodě," odpověděla Liya a cítila, jak se jí na tváři rozlévá červeň. "Jsem ráda, že jsi tam byl."

Oba se usmáli a Liya cítila, že mezi nimi vzniklo něco zvláštního, něco, co se nedalo snadno popsat. Byla to chvíle, která se jí vryla hluboko do srdce, chvíle, na kterou jen tak nezapomene.

Když dorazily na sál Liya si procházela seznam účastníků na bettle a překvapeně uviděla své jméno.

"Jak je to možné?" zamumlala si pro sebe.

Po skončení hodiny ji Mert zastavil u dveří. "Přihlásil jsem tě," přiznal s úsměvem. "Myslím, že bys měla ukázat, co umíš."

Liya se na něj podívala, překvapená, ale zároveň potěšená. "Opravdu si myslíš, že to zvládnu?"

"Věřím ti," odpověděl Mert a jemně se dotkl jejích kudrnatých vlasů. "Máš v sobě něco speciálního. A já to chci vidět na parketu."

S tímto povzbuzením Liya pocítila novou vlnu sebevědomí. Byla připravená ukázat, co v ní je, ať už v battlu nebo jinde.