V RYTMU LÁSKY

,,Chutnala po jahodách"

Mert mě přihlásil na Bettle a já si tím nebyla jistá. Pořád jsem si nevěřila. A ještě k tomu přihlásil sebe i mě jako dvojici na vyšší úrovni. Jen jsem se na něj dívala s otevřenou pusou.

„Cože? Proč já? Proč ne někdo jiný?" ptala jsem se.

„Protože vím, že jsi skvělá. Navíc se známe a víme, jak se vzájemně doplnit. Bude to bomba, věř mi!" odpověděl.

„Kdy to vůbec je?" zeptala jsem se.

„Příští týden," řekl Mert klidně. Slyšet to mě ještě víc vystresovalo.

Mert si toho všiml a položil mi ruku na rameno. „Musíme začít trénovat. Společně to zvládneme," řekl povzbudivě.

Přikývla jsem. „Tak dobře, začneme zítra."

Následující den jsme se sešli v tanečním studiu. Mert přinesl reproduktor a začal pouštět hudbu. Oba jsme se snažili přijít s nápady na kroky. Mert mi ukázal jeden rychlý pohyb. Když jsem ho zkoušela napodobit, moje baletní zkušenosti mě vedly k tomu, abych se automaticky postavila na špičky, jako balerína. Mert se tomu zasmál.

„Můžu ti pomoct?" zeptal se mě s úsměvem a natáhl ruce.

„Jasně," odpověděla jsem, i když jsem byla trochu nervózní. Mert mě chytil za pas a začal mě jemně vést. Pohybovali jsme se v rytmu hudby, a když jsem ztratila rovnováhu, Mert mě zachytil. Naše oči se setkaly a já cítila, jak se mi rozbušilo srdce.

Pak Mert přišel s nápadem na další krok, při kterém by mě zvedl. Chtěla jsem to vyzkoušet. Mert mě chytil pevně kolem pasu a zvedl mě do vzduchu. Najednou jsme se ocitli blízko sebe, já stále ve vzduchu a Mert mě držel. Překvapilo mě to a znervózněla jsem.

Oba jsme se na sebe dívali.

Chtěla jsem to přerušit. Byla jsem z toho nervózní jak na mě koukal s tím jeho pohledem.

„Napadl mě jeden krok, který..." začala jsem, ale Mert mě přerušil. a najednou mě políbil.

Líbal mě dlouze a přitom mě položil na zem a pořad líbal.

Když se odtáhl, zůstala jsem stát a srdce mi bušilo jako o závod.
Mert se na mě podíval takovým pohledem jako ještě nikdy pred tím. Jeho pohled byl hluboký a plný emocí.

Byla jsem překvapená a zpanikařila. Rozběhla jsem se ke dveřím když na mě zavolal ,, zlato, zapomněla jsi si láhev a mobil"

Rychle jsem se otočila vzala své věci a utekla pryč.
Ve dveřích jsem potkala Ayaze byl to Mertův nejlepší kamarád.

MERT

„Co se stalo? Vypadala vyděšeně," zeptal se Ayaz

Mert se jen pousmál a odpověděl: „Už jsem to nevydržel a políbil jsem ji."

,,Cože políbil jsi ji"
Jo, a usmál jsem se při vzpomínce na to ,,Chutnala po jahodách"

Ayaz se zasmál. „Tak to muselo být něco. Jak se cítíš teď?"

Mert se zamyslel. „Cítím se... skvěle a zároveň nejistě. Bylo to tak spontánní a přirozené. Jako by to mělo tak být už dávno. Ale teď nevím, co bude dál. Nechci ji ztratit, ale také nechci, aby se cítila pod tlakem."

Víš, že se jí taky líbíš. Pořád na tebe kouká a oba máte ten zvláštní pohled, když jste spolu.

Mert se na něj podíval s jiskrou naděje v očích. „Vážně? Myslíš, že bych si s ní měl promluvit?"