Myslela jsem si něco
Myslela jsem špatně
Řekla jsem něco
je to jinak
očividně
Doufala jsem v něco
spleta jsem se
Chtěla jsem věc co nesplnila se
Toužila jsem po změně
Po změně člověka
Jenže toho se mé povídání ani tolik netýká
Potkala jsem někoho
Vzalo mi to dech
Toho jednoho z něhož mi jde mráz po zádech
Je to normální, je to prostě tak
Přijdu si jak kdyby do mě vrazil hakisák
Bolí to, pálí to, když nejsi se mnou
Chci tě obejmout, chci do trávy si lehnout
Netřeba slov, však víš
Jen to ještě potrvá
Jen ještě trochu spíš
Jen teď není správná doba
Cítím se volná, cítím se svobodná
Za to může jedna osoba
Zachránil jsi mě, ani o tom nevíš
Přeháním
Já vím
Já vím, že víš
Vím, že víš že něco cítím
Vím, že víš, že se kamsi řítím
Ztrácím, nalézám
Vím, že víš, že spoustu myšlenek mám
Víš, že vím že to máš složité
Víš, že vím že nemá smysl spěchat
Víš, že vím že tě mám ráda
Cítíš však z části taky to co já
A mě to zabralo mozek
Možná se takhle sama ničím
Ale teď cítím jen klid
Nechám život plynout
Nechám tohle plynout
Uvidím
ČTEŠ
Vlčí mák
PoetryMyšlenky... takhle je můžu ventilovat. Někdo v tom najde klid. Někdo to nepochopí. Časem budu knížku doplňovat. Všem přeji příjemné čtení.