My perverse boss

1.

Nádech, výdech...

Zopakovala jsem si to ještě aspoň desetkrát, abych nezapomněla dýchat a někde nezkolabovala.

Zkontrolovala jsem svůj vzhled ve zpětném zrcátku.

Měla jsem své zrzavé vlasy spletené do copu a jemné líčení se světle růžovou rtěnkou, která měla příjemný kontrast s mými světle modrými až tyrkysovými oči.

Strávila jsem asi hodiny před skříní než jsem vybrala něco s čim bych byla aspoň trochu spokojená.

Nakonec jsem si vzala černou pouzdrovou sukni s bílou halenkou a světle růžovými lodičkami.

Ještě jednou jsem se zhluboka nadechla a vyšla ze svého auta. Namířila jsem si to do velkých dveří obrovského spíš gigantického proskleného mrakodrapu.

Na recepci seděla hezky oblečená blondýnka.

,,Dobrý den, jmenuji se Elisabeth Robertson. Mám tu schůzku s Christianem Raynoldsem, jdu na pohovor" usmála jsem se na ni.

,,Jistě, počkejte chvíli" řekla a úsměv mi oplatila.

Blondýnka zvedla telefon a s někým mluvila. Pak nepatrně kývla hlavou a položila sluchátko.

,,Jeďte výtahem do devatenáctého patra a pak chodbou pořád rovně" usmála se. Divím se, že nedostala křeč.

,,Děkuji" odpověděla jsem slušně a vydala jsem se k výtahu.

-----------------------------------------------------------------------------

Zaklepala jsem na bílé dveře se štítek s nápisem:

"ŘEDITEL, Christian Raynolds"

Poprvé.......NIC

Podruhé.......NIC

Když jsem se chystala zaklepat potřetí otevřeli se zamnou dveře od jedné ze tří kanceláří co byla na patře.

,,Dobrý den, jsem Thomas Green a povedu s vámi pohovor místo pana Raynoldse." usmál se na mě pohledný muž se světle hnědými vlasy. ,,Omlouvám se, že jste musela čekat, ale dozvěděl jsem se to před chvílí." omlouval se mi.

,,Dobrý den, v pořádku nic se nestalo." usmála jsem se na něj.

,,Pojďte dál do mé kanceláře." kývl hlavou ke dveřím.

Prošla jsem kolem něho do v celku velké místnosti. Byla tu kožená sedačka na proti ní stála knihovna. Velký tmavě hnědý stůl stál před prosklenou stěnou s výhledem na Londýn. Naproti stolu byla dvě křesílka se stejnou barvou jako sedačka.

,,Posaďte se" vyzval mě a pokynul ke křesílku.

Hned jak jsem se posadila už jsem vyndavala desky s mým životopisem.

Pozorně listoval deskami a něco si sem tam zamumlal.

,,Máte skvělé vzdělání" podíval se na mě a já se pousmála.

,,Myslím, že můžu s klidem říct, že jste přijata. Během tří dnů by vám měli přijít na email všechny důležité informace. Nastupovala by jste za týden. Všechno předložím panu Raynoldsovi, ale ten bude určitě souhlasit. Někoho s tak skvělým vzděláním nenecháme utéct." zasmál se a mě se úsměv ještě víc rozšířil. ,,Těším se na naší spolu práci i za pana ředitele." Pronesl a podal mi ruku.

,, Děkuji vám a nashledanou." potřásla jsem mu rukou.

,,Nashledanou" odpověděl a já už vycházela ze dveří.

K výtahu jsem měla chuť do skákat přitom zpívat a do toho tančit oslavné tance. Jednoduše jsem měla pekelnou radost a to se musí oslavit.

'Mám tu práci!! Jdem večer do klubu a pít můžu jak chci nastupuju až příští týden, takže si povolíme uzdu :D . Elxx'

Poslala jsem SMS své nejlepší kamarádce a zároveň spolubydlící.

'OK. Už se bojim. Lottxxx'

Lottie je skvělá nikdy nezklame.

,,Nashledanou" pozdravila jsem blondýnku na recepci a vyšla jsem z budovy se zářivým úsměvem.

K výtahu jsem měla chuť do skákat přitom si zpívat a do toho tančit oslavné tance. Prostě řečeno jsem měla pekelnou radost, že mám práci a to se musí oslavit.

'Mám tu práci!! Jdem večer do klubu a pít si můžu jak chci nastupuju až příští týden, takže si povolíme uzdu :D Elxx'

Poslala jsem SMS své nejlepší kamarádce a zároveň spolubydlící.

'OK. Už se bojim. Lottxxx'

Lottie je skvělá nikdy nezklame.

,,Nashledanou" pozdravila jsem blondýnku na recepci a vyšla jsem z budovy se zářivým úsměvem.

.............

A JE TO TADY... TADÁÁÁ

první díl mého prvního příběhu. POTLESK PROSÍÍÍM

První uváděcí díl -> NUDA

Ale to se změní -naprosto děsivochrochtavý smích-

No nic doufám, že to bude někdo číst :D

papapa

Omlouvám se za chyby. nechcete vědět co jsem měla z češtiny

tak papapa po druhý

Noemiii