Správný dotyk muže

5

Z obchodů jsem se vrátil po necelých třiceti minutách. Pozdravil jsem Cordelii a nabídl se, že to vybalím nákup já a ať si jde odpočinout.

Cordelie samozřejmě protestovala, ale ujistil jsem jí, že to zvládnu. Hodně se snažím aby toho Cordelie neměla hodně. Zaprvé už není nejmladší, blíží se už k padesátce.

Za druhé beru ji jako svoji druhou mámu. Ona byla ta, která se mě ujala a pomohla mi, když jsem byl zdrcen, kvůli smrti mých rodičů.

Takže jí dlužím za vše, co pro mě udělala, a co dělá. Radí mi, podporuje při každé situaci. Však dneska jak mi promluvila do duše. O té dívce, o Lily.

No raději teď se budu zabývat o něco jiného, musím pracovat, a ne se zabývat, o dívce která mi pohltila celou mysl, takhle neudělám nic.

Omluvil jsem se Cordelii, že si na chvíli odskočim. Chápavě přikývla a já se tedy sebral do své kanceláře. Sedl si zase do papírech a trochu jsem ty myšlenky hodil za hlavu.

Ale jen na malou chvíli, s povzdechem jsme se opřel do křesla a přemýšlel. Proč zrovna já, jak ji mám vyhnat z hlavy? Když mi ji někdo pořád připomíná.

Ne že bych se zamiloval, to ne, na to je moc brzo, vím jak to dopadlo s mojí bývalou, hned jsme do toho vztahu šli, a vůbec nás nezajímalo, jestli k někomu, něco cítíme nebo ne.

Byly jsme mladí a hloupý, a každý nevěděl co vlastně od života chceme. Ale teď mi je dvacet osm a nemám teď vůbec chuť jít do vztahu.

Ale Lily mě tak.... tak a dost už žádné řeči o Lily, teď se musím věnovat práci. Okřikl jsem se v duchu a začal sepisování, kolik lidí je napsáno na večírek.

S tímhle jsem byl hotový do půl hodiny a šel se nachystat na ten slavnostní večer. Sice je teprve čtyři odpoledne, ale chci být neodolatelný, chci aby se milovaná Lily na mě koukala.

Také bych ji chtěl vyzvat k tanci, pokud bude chtít. Moc se na tu krásku těším. Víc jak na samotného Bena. Ten mě tak hrozně sere.

Už není jak býval. Opravdu, kámoši jsme byli dlouhých let. A přes dva roky, jako by ho někdo vyměnil, všiml jsem si jak se k ní nechová moc milé. Ale to už jsem  dneska jednou říkal.

Už se nemohu dočkat, až to bude.

Lily

Dnes je ten den, kdy máme jít na tu párty nebo večírek, říkejte si tomu jak chcete. A já už se připravují. Vůbec se mi tam nechce, ale bohužel Ben mě donutil a klasickým způsobem.

Samozřejmě když jsem odmluvila, tak jako trest mě znásilníl a zmlátil. Jeho každodenní oblíbená činnost. Vlastně už ani nevnímám co mi udělá. Prostě a jednoduše je mi to fuk.

Já jen čekám, kdy to trápení skončí. Kdy se nebude moc tak ovládnout a zabije mě. To klidně může být toho schopen.

Kolikrát mi vyhrožoval, že mě zabije? Proto jsem raději vždycky jen byla ztuhla a čekala až dokončí svoji prácičku. Jak on má ve zvyku říkat.

Na sebe jsem si oblékla nové šaty. Byly modré barvy, docela hluboký výstřih, ale ne zas přehnaný.  Od mého pasu výsí zaoblená sukně a v nich jsou malé stužky.

Ty šaty jsem si kupovala dneska. Po tak dlouhé době jsme konečně šla na čerstvý vzduch a strašně mi to chybělo. Myslela jsem si že venek nikdy už neuvidím.

Dneska jsem mohla kochat. Krásnou modrou oblohou, pohltit se teplým vánkem. Cítit vůně květin a všeho co je venku to krásné.

V tom obchodě se mi stala zvláštní věc. Nahodne jsem potřebovala na záchod. Ben mě nechtěl nikam pustit z očí. Bál b, se že bych mu utekla. Ale já ho přesvědčila že nic takového neudělám.

Stejně by mi  to neprošlo. Mě najde vždycky všude, takže nemám šanci.

Chtěla jsem si otevřít jednu kabinku, ale byla zavřená, jako všechny ostatní, a tak jsem zaklepala a nikdo se neozíval, tak jsem zatáhla za kliku.

V okamžik jsem přešla do šoku, nebo spíš mě někdo tady překvapil. V kabince ležel pan Alex s nějakou cizí dívkou, skoro až do nahá.

Omluvila jsem se a utekla ze záchodu, no nebudu vám lhát, cítila jsem se velmi trapně. Já vím nemohla jsem vědět, kdo tam bude.

,,Lily, už jsi hotová?"

Vyřešil mě Benův hlas, a ucukla jsem. Vím že by bylo zle, kdybych mu hned neodpověděla. A tak jsem se snažila se vrátit do reality a zavolala nahlas.

,,Ano, dej mi prosím minutku. "

Připla jsem si ještě náušnice a moje práce s mojí parádní skončila. Otevřela jsem dveře a naproti mně stál Ben, s keho oblékem.

,,Sluší ti to. "

Co prosím, slyším dobře, tenhle muž mi právě něco pochválil? Že on si dál nějakou drogu, aby mě mohl oblafnout a večer mi zase způsobit bolest.

Šel ke mně blíž a já se strachem třásla, co mi chce udělat. Rukou přejel k zádům a dostal se uvnitř.

Ani se neptejte co mi chtěl udělat, sahal mi na moje poprsí a zašeptal mi do ucha.

,,Večer čekej v posteli. A pokud ne, tak to bude horší. Rozumíš tomu doufám."

Jako vždycky, nemohl se obejít bez výhružných  slov. Co jsem měla dělat, a měl i pravdu, kdybych ho neposlechla, tak udělá vše proto, abych za to trpěla, víc.

,,Copak neumíš mluvit?!"

Zavrčel a silněji mi zmáčkl prso. Sykla jsem bolesti a hned jsem raději odpověděla.

,,Ano, rozumím."

Řekla jsem vyděšeným hlasem a on se uchechtl. Jen si to dal užívej Bene, jen si dál užívej můj strach.

,,Tak je šikovná. No měli bychom
vyrazit. "

Vůbec se mi tam nechce, ale co už, je to podle rozkazu, tady toho mého manžela.  Tedy o něm se nedá říkát, ani o přítelovi. Pravý přítel...., já vlastně nevím, jak se má chovat přítel.

Celé dva roky, mi tento člověk ukázal, jaký jsou muži. Zlý, krutý, nasilní a chtějí jen to jedno. Nic o dva jiného nechci, než aby jste jim vyhověli a vás nechají trpět.

Je jim jedno jak se cítíte.

Tak a máme tu další kapitolu, promiňte že mi to zase trvalo, ale ještě se stále věnuji Druhé šanci, a mám v plánu udělat i druhý díl.

Ale nebojte budu se snažit vydávat kapitoly jak to půjde.

Tak zase někdy.