Správný dotyk muže

1

Sobotní ráno je mým nejhorším části dne. Pokaždé tu s námi snídají rodiče a jejich tradici, je mi neustále připomínat, jaká jsem špatná manželka, jak bych se měla správně chovat jako manželka, no hrůza.

Prý bych měla trochu zhubnout, moc si všechno beru, tohle poslouchám už dva roky. Zažívám peklo, a nezajímají je, že jsem nešťastná, zraněná a znásilňována.

Nechápu co se s nimi stalo, byly milující, laskavý a nikdy by nedovolili, aby semnou někdo takhle vyjednával. Vždyť já se bojím říct jak se cítím, doufám, že dneska tolik prudit nebudou. Je mi sakra 21 let, už si můžu o svém životě rozhodovat, s kým se scházím, nebo jaká jsem.

Je to můj život, ale jim je to jedno, ale zklamaly mě, hrozně mě zklamaly. Nejraději bych utekla a začala od znova. Mám přece právo na svůj život.

Jenže má chyba je, že se neumím postavit rodičům, je to moc komplikované a mám pocit že brzy mi dojde klid a já... budu úplně na dně.

V pánvi se mi smaží lívance, které Ben miluje a přál si je, takže tak, stejně jsou jednoduché na přípravu, jen mám strach s názorem mamky, pokaždé mi řekne ,, Máš je suché, nedochucené, tuhé. " Vše co by našla jako kritiku.

Zazvonil zvonek a já dostala šok, pane bože vždyť je nemám hotové a je tu trochu nepořádek, co budu dělat? Mamka mě za to zase sprdne.

Bohužel, nic se nedá dělat. Šla jsem otevřít a stala naproti mě vysoká žena s chladným výrazem jako ledový křišťál a taktéž otec.

,,Ahoj, pojďte dál."

Uvolnila jsem jim cestu a matka ihned šla do kuchyně a než jsem stačila, něco říct, už začala dělat kravál.

,,Liliano! Jakto že snídaně není hotová na stůl a proč je tu takový nepořádek, můžeš mi to vysvětlit? "

Povzdechla jsem si a vešla do kuchyně, kde stala zamračená matka a otec mi dál jako vždy říká zaslouženě, facku, jen proto, že má matka není spokojená.

,,Zrovna jsem to chtěla uklidit ale vy jste přišli a...."

Nedomluvila jsem, protože mamka mě zastavila.

,,V kolik jsi vstávala?"

,, v šest ráno, tak jako vždy. "

Vysvětlila jsem ji.

,,Správná hospodyně má být už vzhůru ve čtyři ráno, takhle potom nestíháš."

Ve čtyři ráno, promiň ale v takovou hodinu spí ještě Ben, nechápu proč bych měla vstávat takhle brzo, je to můj dům, já si můžu dělat co chci. Jenže ona to nepochopí. Je to namyšlena kráva co počítá jenom prachy.

,,Máma má pravdu. "

Souhlasil s ní otec a já sklopila pohled a šla to uklidit, rodiče se uklidnili, nebo spíš máma a sedli si vedle sebe na židli. Když jsem měla lívance hotové, pokládala jsem hotové jídlo na stůl a chtěla jsem jít nahoru Bena probudit, ale to už stál ve dveřích a usmíval se na rodiče a s uvítanou náručí ho zdravili.

Proč se takhle nechovají i ke mně? Vždyť já jsem jejich dítě. Povzdechla jsem si a šla si také nabrat. Sice bude mít kecy ohledně toho, jak se stravuji. Nechápu vždyť mám postavu po ní, a nejsem tlustá. A spíš jsem hodně zhubla jak přibrala.

Kvůli urážkám od mámy, protože pokaždé mi z ní její hlas, nejez to budeš tlustá, měla bys zhubnout, padesát šest kilo je moc na ženu, no já spadla pod pěta čtyřicet kilo, a jsem jenom kost a kůže.