Vysvětlivky: [N - Nina, M - Monika, Mamka - máma Niny, V - Valérie, J - Jirka]
2023
Je sobotní večer, sedím s rodinou v obýváku společně s naší fenkou June. Je to konkrétně Samojed jestli se ptáte na rasu a její jméno jsme jí vybrali právě po měsíci červen z anglického překladu june protože jsme si pro ni tenkrát jeli když mi bylo devět někdy na začátku června. Sice jsem větší milovník koček ale mám ji ráda nadevše. Je to takový můj plyšový medvídek i když mi právě jednoho roztrhala když byla ještě štěně.
N: „Tohle by jsi chtěla?" Mluvila jsem na June když jsem zachrastila s nádobou, kde máme psí pamlsky.
Vyndala jsem jeden a ona si hned sedla jakoby věděla, že po ní něco budu chtít.
N: „A pac mi dáš?" Řekla jsem ji povel a ona ho splnila.
N: „Ty jsi ale hodná holka." Dala jsem ji pamlsek a pohladila po její bílé srsti na hlavě.
Uslyšela jsem hlasitý zvonek, který se rozezněl od dveří.
Mamka: „Mohla by jsi tam prosimtě skočit Nino?" Ozvala se z kuchyně.
Proč já?
Snad nikoho nečekáme nebo snad jo?
Šla jsem teda otevřít a přede mnou se objevila Monika. Nemohla jsem uvěřit prvně svým očím.
Co tu sakra dělá?
N: „Panebože, ahoj!" Zakřičela jsem radostí.
M: „Taky tě ráda vidím." Objala mě a já zase jí.
N: „Co tu děláš? Pojď dál."
M: „Byla jsem se podívat na jednu prohlídku kvůli škole a ukecala učitelku aby mě pustila tě navštívit protože bydlíš blízko." Sundala si boty a bundu pověsila na věšák.
N: „Počkat. Takže moje rodiče o tobě věděli?"
M: „Překvapení?" Usmála se.
Do chodby stihla přiběhnout June a Monika ji hnedka podrbala. Většinou na lidi štěká ale na ní ne, přece jenom už je pro ní stará známá.
Monika se samozřejmě pozdravila i s mými rodiči a já ji pak vzala k sobě do pokoje protože si toho máme hodně říct. Sedli jsme si na postel a začali probírat novinky.
M: „Takže ty s někým randíš?" Popotáhla si z elektronické cigarety.
N: „Randím? O čem to mluvíš?"
M: „Nedělej hloupou a všechno mi vyklop. Vždyť jsem viděla ty tvoje Instagramové storyčka."
Tak a teď je ten pravý čas, kdy ji můžeš říct pravdu. Vždyť ona to nikomu neřekne. Nadechla jsem se a promluvila.
N: „Ale musíš mi slíbit, že si to necháš jenom pro sebe."
M: „Slibuju na svoji kočku." Podala mi malíček a my upevnili náš slib.
N: „No dobrá. S nikým nerandím ale.."
M: „Ale?" Podívala se na mě nedočkavě.
N: „Ale zůstala jsem v kontaktu se Sofianem."
Zůstala na mě jen koukat, jakoby ji právě někdo vyprázdnil mozek a ona se probudila po komatu.
N: „Jsi v pořádku?" Šťouchla jsem do ní.
M: „Tohle jsem nečekala a myslím, že mi dlužíš hodně velké vysvětlení. Kdyby tu nebyli tvoji rodiče tak bych si šla nalít skleničku vína."
N: „Prostě jsem ho potkala první den po škole v kavárně a nějak jsme se začali bavit. Sama nevím proč protože jak moc dobře víš, tak klukům nevěřím a určitě to nebylo bez žádného důvodu."
M: „Jo to máš pravdu ale jak sama říkáš, něco takovýho se ti může stát jen jednou za život a myslím, že přesně tohle se dít má právě tobě po tom všem zlém."
M: „Což mi tak dochází-" Přerušilo ji otevření dveří když za námi přišla mamka s voňavým jídlem.
Mamka: „Připravila jsem vám něco malého na chuť tak si nechte chutnat holky." Dala nám na můj stůl tác s se slaným závinem, v misce nakrájený banán s jablkem a ve skleničkách ledový citrónový čaj.
N: „Děkujeme mami." Šla jsem ji obejmout a ona pak zavřela za sebou dveře.
