My life with Sparta boys

15

Už je to týden, týden co jsem nebyla v práci, za poslední měsíc se toho dost stalo a mě to nějak srazilo k zemi. Jak nemoc, tak celkové vyčerpání.

Vracím se tedy po 7 dnech nic nedělání do práce.

,,No to je dost, že ses nám vrátila, nějaká ta ženská tady chyběla, ale že by jsi vypadala 3x nejlíp se taky říct nedá." Směje se na mě Kara který jak je vidět, je už zas ve své formě.

Co si budem, po zápasu s Bohemkou mu ten faul dal celkem zabrat než se dostal zpátky do formy. Já zrovna přicházím na hřiště Strahova kde klukům za 10 minut začíná trénink. Do té doby jsem byla na Letné a dodělávala to co jsem zameškala.

,,Čau čau." Pozdravím kluky co už jsou nastoupení. Pohledem si zkouknu všechny. Je tu zatím Kovy s Vorlem, Kara, Hlóža, čváňa, Viťas, Vydra a Mejdrys.

,,Hele a co ta červená? Jak dopadl ten hráč?" Ptám se tak vše obecně. Zajímalo by mě jak ho popravili. ,,No." Začně Vydra. ,,Jelikož Láďa ten týden nemohl hrát, tak dostal 2 měsíce zákaz." Dokončil větu a já se jen pro svoje dobro usměju.

,,Nojono, ale Ladislav taky dostal stopku, neměl ho držet." Zasměje se Hložan. Když je tu zas zmínka o Láďovi vůbec nevím, kdy se tedy vrátí na trénink.

Odposledy co jsme se viděli jsem s ním nemluvila a ani o něm nic nevím, myslela jsem že je v pořádku a nějak jsem ho neřešila.

Teď když nad tím tak přemýšlím, asi jsem se i ten týden vyhýbala jemu. Teď ale když vím že tu celý týden nebyl, stejně tak jako já, moc mě to neuklidnilo.

,,Jo aha." Odpovím stručně. ,,Tak se pustíme do práce ne?" Zavelím když všichni jsou na hřišti.

•••

,,Už máš vybráno?" Naváže semnou Kara konverzaci. ,,Jako na co?" Hodím po něm divný pohled.

Sedíme zrovna s pár kluky u fyzioterapeutů. Já tady být nemusím, ale stejnak nic lepšího na práci nemám tak tu s nimi dodělávám nějaký papíry.

,,No na ples." Odpoví a zakření se. ,,Co?" Vyhrknu. O žádném plese nevím. ,,No tenhle víkend." Divá se na mě jak na blbečka.

,,Ty si úplně mimo, tenhle víkend je ples, pořádá ho vedení, měla by jsi jít." Upřesni mi to Hložan který je tu s námi taky.

,,A to jako fakt musím?" Podívám se na oba. Nikam se mi nechce a kort na ples. ,,Jo, vedení tě jinak sežere, budou tě chtít poznat." Odpoví stručně Kara.

,,S kým tedy jdeš?" Zeptá se pro změnu Hložan. ,,Sama." Odpovím popravdě. Do dneška jsem netušila, že o něco takového jde.

,,Však máš přítele ne?" Ptá se Hložan dál. ,,No já si myslím že po tom co se stalo nemá." Vystřelí Kara z pusy, takovou rychlostí že mě to úplně udiví. ,,Jak to?" Zeptám se. Nikdy jsem se jim o tom nezmiňovala.Maximálně tak Ladislav.

,,Ladislav."

,,Ta pouť."

Odpovím s kluky naráz. Co to? Kluci ihned zpozorní a ztichnou.

,,Prosím?" Vyjedu trošičku podrážděně. K té pouti, pamatuju si jen to že jsem zvracela a pak mi jen Ladislav vyprávěl jak jsem se pohádala s Nikolasem, ale u toho už kluci nebyli, no ne?

,,No, ty s ním jako pořád jsi po tom co udělal?" Zeptá se opatrně Kara. Očividně sám neví co se děje. ,,Ano jsem, co jako udělal?" Naléhám na odpověď. To že nevím co se stalo mě úplně ubíjí.

,,No, my mysleli, teda já myslel, že ti to Láďa řekl." Odpoví mi Kara a Hložan ihned kýve hlavou na souhlas.

____________________________________

Ahojky bejbata,

Dnes je tu extra krátká kapitolka, ale potřebuju zpět najet na režim vydávání kapitol.

Mela jsem v plánu ji udělat delší, ale asi víte jak dnešní derby dopadli a na me se všichni sesypali a ja nemam náladu.

Každopádně slibuju ze v příští kapitol d toho bude 2x vic a bude vic zajímavá.

Snad se nezlobíte a pac a pusu!🩷