Beth a Kelly

7. kapitola

Deprese a melancholické nálady přetrvávaly ještě tři týdny, ale s příchodem nového roku jsem si připadala jako nový člověk. Měla jsem novou chuť do života, měla jsem chuť cestovat, měla jsem chuť poznat nové lidi, měla jsem chuť se konečně zamilovat.

Za ten měsíc, kdy jsem na tom nebyla psychicky úplně nejlépe, jsem toho asi hodně zahodila, pokazila a úplně pobořila. Teď zpětně si to nějak neumím uvědomit, vlastně si připadám, jako bych si nic nepamatovala, jako bych ten necelý měsíc byla úplně vypnutá a nefungovala.

A zasněžený víkend je ideální ke sčítání škod, čímž myslím přátelé(respektive jen Kelly) a lidi, kteří mě dřív jakž takž mohli vystát, teď už nicméně nejspíš nemohou.

Lehla jsem si do postele, zapla jsem notebook a začala jsem projíždět sociální sítě, od kterých jsem se skoro na celý prosinec odstřihla. Myslela jsem, že nebude nic nového, že mi nikdo nenapsal, že už se i Kelly naštvala. Místo toho ale na mě čekalo asi dvacet nových zpráv. Byla to zpráva od Kelly, taky od Chloe, Sarah, Jill a dalších spolužaček.

,,Najednou vzbuzuju zájem," pomyslela jsem si.

Na zprávy spolužaček jsem se pokusila mile odpovědět. Zpráva, kterou jsem se ale ale děsila otevřít byla ta od Kelly.

Kelly: Ahoj Beth, víš, že já jen něco nenechám být, tím spíš ne přátelství. Chápu, že máme každý někdy nárok být uražený, chápu, že není ideální, když si můžeme jen psát, občas telefonovat a vidět jen na fotkách a přes webkameru, ale nevěřím, že by šlo najednou úplně ztratit zájem se spolu bavit. Udělala jsem ti někdy něco? Řekla jsem někdy něco špatně? Prosím, aspoň mi napiš, že už mě máš plný zuby a já tě něchám být. Omlouvám se, jestli ti přijdu dotěrná, ale já jsem tě považovala za svou jedinou rozumnou a nejlepší kamarádku, o kterou bych nikdy nechtěla přijít.

Tahle zpráva mě málem rozbrečela. Kelly se na mě spoléhá a já ji nechám být. To jsem to dopracovala.

Beth: Kelly, prosím tě, jestli je to jen trochu možné, všechno mi promiň. Já nevím, jak bych ti to vysvětlila. Poslední měsíc byl pro mě dostat psychicky náročnej, nechtěla jsem se s nikým bavit ani nikoho zatěžovat svýma problémama. Chtěla bych ho úplně smazat, aby všechno zase bylo jako dřív(a ne aby ses mi posmívala, jaká jsem citlivka :D).

Kelly: Už jsem myslela, že se nedočkám! Naprosto tě chápu a doufám, že teď už je to všechno dobré.

Beth: Už ano, tak doufám, že mi to můžeš prominout. Tohle se prostě kamarádkám nedělá, obzvlášť ne těm, které jsou několik časových pásem daleko :D

Kelly: Já jsem to nějak přežila... Tak co, teď konečně zase můžeme řešit rodiče, školu, kluky a plány na prázdniny? :D

Beth: Že váháš! :D

Měla jsem radost, že Kelly není žádná urážlivka, i když na to rozhodně měla právo. Už mi to chybělo, si takhle s někým ,,pokecat". Zjistila jsem, že Kelly měla spoustu zimních lásek a je teda rozhodně akčnější než já. Začala chodit na hodiny herectví a dostala roli ve dvou reklamách. Nejvyšší čas začít také něco dělat!

Kručení v břiše mi připomnělo, že jsem ještě nesnídala, a tak jsem se oblečená v overalu a zabalená v dece vypravila do kuchyně.

,,Tady voní toasty!" vykřikla jsem ještě u schodů.

,,Trefa!" smála se mamka.

Vzaly jsem si obě snídani do jídelny a zase po dlouhé době jsme se společně najedly a mohly všechno pořešit. Mamku moje špatné nálady dost trápily a hodně mi pomáhala. Je na čase projevit vděčnost a postarat se o to, aby se žádné takové stavy už nikdy neopakovaly.

,,Co bys říkála tomu začít se učit hrát na klavír?" zeptala se mě mamka. Vždycky jsem moc chtěla hrát, máme doma i klavír, ale ani jedna na něj pořádně neumíme.

,,Není teď už trochu pozdě?"

,,Našla jsem ti učitele. Dával by ti hodiny u nás."

,,Vážně? Kdo to je?"

,,Syn jedné mé kamarádky. Letos maturuje, pak chce jít studovat hudbu. Osobně jsem se přesvědčila, že hraje výborně."

,,V tom případě nemám nic proti," řekla jsem, i když mě tahle představa celkem děsila. Ne, ne, ne! Je konečně na čase přestat se bát lidí a je to všechno navíc v mém vlastním zájmu.

Ani jsem se v klidu nenasnídala, protože jsem to nutně potřebovala sdělit Kelly, která se toho chytla a celé dopoledne jsme celou situaci důkladně probíraly. 

Vlastně mi to celé nakonec přijde jako dost dobrý nápad.