Cold touches (cz)

18.

Ráno jsem se vzbudil jako jeden z prvních, protože jsem chtěl být po desáté doma, abych stihnul rodiče a stihl se na to i nachystat. S Davidem jsem se rozloučil, ten už se pomalu budil. Domů jsem jel autobusem, za volant ani s kocovinou nemůžu. Ne, že bych ji měl nějak silnou, většinou to ze mě spánek a voda nějak dostane a další den se občas cítím spíš jen více unavený.

Doma jsem si dal sprchu a hodil oblečení ze včera do koše na prádlo. V kuchyni na mě čekala narozeninová snídaně, za kterou jsem byl vděčný. Ani jsem ji nestihl dojíst a už jsem slyšel, jak před dům přijelo auto. Do pár minut jsem slyšel i klíč v zámku a pak jen: ,,Rowane, jsi doma?"

Táta, uvědomil jsem si. Vydal jsem se ke dveřím. ,,Nazdar tati!" Táta mě hned objal a poplácal po zádech. ,,Všechno nejlepší, tebe jsem dlouho neviděl! Tak co, ještě nám stojí dům? Všechno funguje jak má?"

,,Jo, aspoň myslím. Víš, za jak dlouho tady bude máma?"

,,No, asi do hodinky? Tak nějak. A jak jde život, musíme si o všem popovídat, než zas pojedu. Ve dvě už musím být v letadle, to znamená, že máme necelé tři hodinky. Promiň, ale jinak už to dneska nešlo."

,,To je v pohodě, táto, já to chápu," mávnul jsem nad tím rukou. Už jsem si na to zvykl.
,,Navíc dneska jsem už domluvený s Bryanem a Emily, že by přišli nějak k večeru na návštěvu a udělali bychom si takovou malou oslavičku."

Táta si odložil věci a šel si do kuchyně napustit pití. ,,To máte pěkně vymyšlený. A co Adamsovi? Jak se mají? Je doma Mike, nevíš?"

Pokrčil jsem rameny, ,,nemám tušení."

,,Tak co kdybych vyjel s maminkou tak o půl hodiny dřív a ještě bychom je rychle navštívili? Můžeš jet svým autem a pak už vzít Emily a Bryana sem, ať nejdete pěšky."

,,To je fajn nápad, to bysme mohli. Mám napsat Bryanovi, jestli má doma tátu?"

,,To bys byl hodný. Já si půjdu asi rychle vybalit věci a zabalit si nové, než přijede maminka a pak ti popřejeme, co ty na to?"

,,Dobře, půjdu napsat Bryanovi a pak za tebou přijdu."

Táta odešel a já teda napsal Bryanovi, který mi obratem odpověděl, že jeho táta bývá doma spíš v neděli, ale zeptá se ho, jestli by to kvůli mému tátovi nestihl dneska dřív. Pak jsem šel za tátou a ještě jsme si povídali, dokud nepřijela máma.

,,Aarone! Všechno nejlepší!" Prakticky mi skočila kolem krku a já její objetí opětoval. Dala mi pusu na obě tváře a rozcuchala vlasy, pak se šla romanticky přivítat s tátou. Přjde mi hezké, že jim vzájemná láska k tomu druhému vydržela tak dlouho a jiskřičky mezi nimi i přes ty roky neuhasínají.

Potom jsme si asi hodinu jen povídali o všem možném, pak mi rodiče předali dárky. Dostal jsem nějaké hokejové oblečení, mojí oblíbenou voňavku, nové kalhoty a taky novou helmu na motorku, kterou jsem si už dlouho přál a plánoval jsem si jí koupit, takhle už se o to nemusím starat.

Rodiče se nachystali na jejich další cestování a najednou už nadešel čas odjezdu k Adamsovým. Vzal jsem si tedy své auto a do několika minut jsme byli na místě. Jestli tam bude Mike, to pro nás bylo stále záhadou.

Emily Asteria Adams
Vzbudila jsem se po jedenácté, když se mnou Lucy cloumala a něco říkala. Pomalu jsem rozlepila oční víčka.

,,Dobré ráno."

,,Dobré? Už tě budím asi deset minut. Pojď, rychle pomůžem s úklidem a já pak musím domů, jinak se rodiče naštvou."

Zívla jsem si, ,,nech mě si alespoň vyčistit zuby. Pak přijdu dolu, jo?"

,,Tak jo, neloudej se bejby," a zmizela za dveřmi. Já jsem vykonala svojí ranní hygienu a už jsem byla u schodů, když si mě zastavil Bryan.

,,Em, je všechno v poho? Neudělal ti někdo něco?" Koukal na mě starostlivým pohledem.

,,Ne, proč?" Kde to vzal?

,,Víš, ne že bych chtěl být nějak vlezlý, ale nejsem ignorantní a ty jsi moje malá sestřička. A když moje malá sestřička má v noci zlý sen, tak jí chci pomoct. Ale nešlo mi tě vzbudit a nakonec ses nějak uklidnila, takže jsem si řekl, že už to je v poho. Ale jedno mi nejde do hlavy. Neudělal něco Rowan?"

Vykulila jsem oči. Většinou se z těch snů vzbudím a vím o nich. Často si i pamatuju, co se v nich děje. Ale o tomhle nevím. Vůbec mi nedošlo, do jakého rizika jdu, když jsem s ním spala v jednom pokoji. ,,N-ne, proč myslíš? S Rowanem jsme v pohodě."

,,Jenom jsi řekla ze spaní jeho jméno. Ale nevím, jestli on ten zlý sen způsobil, nebo ti pak pomohl se uklidnit."

Způsobil to, co jiného? ,,Spíš to druhé. Já si nic z toho snu nepamatuju, ale říkám, s Rowanem jsme v poho."

,,Dobře, dobře. Tušil jsem, že to bude takhle, on by ti nikdy nic neudělal."

Ztěžka jsem polkla. Můžu se mu teď svěřit, ale oni jsou nejlepší kamarádi a já jsem schopná si to vyřešit s Rowanem sama.

,,Ale kdyby mezi vámi něco bylo, řekla bys mi to, viď?"

,,Jasně, první tobě a pak hned Lucy," usmála jsem se.

Bryan se taky usmál. ,,Pojď sem," rozpřáhl ruce a zmáčkl mě do medvědího obětí. Ani nevím, kdy jsme se naposledy takhle objali, ale bylo to uklidňující.

,,Em, tak jdeš?" Zavolala Lucy z obýváku. S Bryanem jsme se pustili a spolu jsme se vydali dolů po schodech.

,,Jo, vždyť jdeme."

-------

Před dvanáctou jsme vyrazili domů, aby Lucy všechno stihla. Když vystoupila, Bryan řekl, že k nám prý přijdou na návštěvu Rivetonovi a že musí zavolat tátovi, jestli by nestihl být doma dřív, aby se s nimi taky viděl.

Takže do zítřka už se Rowana nezbavím.