Upadající hvězda /Sofian Medjmedj

Emily 🎭

Cítím lehké pohyby jeho dechu, hrudník se mírně zvedá a klesá proti mému. Pokud zavřu oči, je to jako být v pevném přístavu během bouře – nic mě nemůže ohrozit. Vůně, ať už jemný parfém nebo jen přirozená, mě zasáhne jako teplý vánek, který probouzí pocit domova.

Ležíme už nějakou dobu v objetí u mě v pokoji. V životě jsem nečekala, že mi kamarád od Calina bude tak pomáhat a ulevovat mi. 

,,Děkuju ti moc," poděkovala jsem mu.

,,Emily, neděkuj mi. Tohle je samozřejmost," usmál se. Miluju jeho úsměv.

,,Řekni mi něco o sobě," pobídla jsem ho.

,,Dobře no," pořádně se usadil.

Rozpovídal se. Bylo to tak dokonalé, bavilo mě ho poslouchat. Vyprávěl veselé historky a nbo taky historky z koncertů.

Bylo pozdě večer, ten čas s ním utekl tak hrozně rychle.

,,Už budu muset na vlak, ujel by mi poslední vlak a já bych musel spát u tebe. Což hádám, že nechceš," pousmál se.

,,Kdo řekl, že nechci aby jsi tu spal ?" Ani nevím co říkám, jsem moc unavená.

,,Tak Calin to určitě nechce a u tebe to očekávám," oblékl si bundu. 

,,To očekáváš blbě," usmála jsem se.

Přijde mi, že se známe celý život. Přitom se známe pouhé tři dny.

,,Tak, že bych tu přespal ?" Zamyslel se.

,,Brácha by tě zabil," usoudila jsem.

,,Poprvé za tu dobu co se známe říká o Calinovi brácha," zasmál se.

,,Sakra, ujelo mi to," začala jsem dělat naštvanou.

,,Hrůza," uchechtl se.

,,Tak já už půjdu," vzal si věci.

,,Dobře no," trochu jsem zesmutněla.

,,Pa," rozloučil se a zmizel ve dveřích. 

Nechal tu mikinu, ale přece mu jí teď nedám a on díky mně zmeškal vlak. Oblékla jsem si jeho dokonalou pohodlnou mikinu a zapla jsem notebook a šla jsem psát esej.

Uslyšela jsem kroky které se k mému pokoji přibližovali. Někdo zaklepal a otevřel dveře. Calin.

,,Vysvětli mi proč máš stejnou mikinu jak měl dneska Sofian a kdo tu byl ?" Zeptal se.

,,Co tě to zajímá ?" Odfrkla jsem.

,,Najednou si hraješ na frajerku. Hlavně, že jsi před dvoumi hodinami brečela," uchechtl se.

,,Můžeš se přestat chovat jako kretén ? Tvým toxickým chováním všem ubližuješ," prozradila jsem mu.

,,Au," chytl se za srdce.

,,Vyrostla jsi a už nejsi malá usmrkaná princeznička," prohlédl si mě.

,,Jo a šoustám s tvým kamarádem," vyjelo ze mně.

,,Cože ?" Vykřikl.

,,Ups," chytla jsem se za ruku.

,,Kdo je to ?" Byl čím dál tím víc naštvaný.

,,Nevím," pokrčila jsem rameny.

,,Doufám, že si ze mně děláš srandu," bublal vztekem.

,,Takovej supr čupr rapper jako ty nepoznáš, že si z tebe někdo dělá srandu ?" Uchechtla jsem se.

,,Už jsem se lekl," oddechl si.

,,No zatím," baví mě si z něho dělat srandu. Vždy si ze mně dělal srandu on.

,,Co prosím ?" 

,,Ale nic dědo, chceš k vánocům novou protézu nebo naslouchátko ?" Začala jsem si ze srandy hledat protézy.

,,Je mi jenom 27 let."

,,Pardón," protočila jsem očima.

,,Nerad to říkám, chyběla jsi mi," připustil si.

,,Ty mě taky," usoudila jsem. 

,,Zítra jedeš semnou do Prahy, určitě musíš jít tancovat," rozhodl a odešel k sobě. Tohle byl fakt skvělý rozhovor. Užila jsem si ho a ráda jsem si z něj udělala srandu. 

Cinkl mi telefon.

@sofianmedjmedj

Nechal jsem si u tebe mikinu a venku je hrozná zima 🥶

@Emily_non

to máš štěstí, zítra jedu do studia tančit 

@sofianmedjmedj

to máme oba, zítra tě zvu na oběd a nebo na kafe když to dnes nevyšlo. Pak se zítra ještě domluvíme