Upadající hvězda /Sofian Medjmedj

Emily 🎭

Sedím na barové stoličce, v jednom z mích oblíbeným klubu v Praze.

,,Kočko slavíme," přišel s panáky Lexi.

,,Ještě jsem nic nepotvrdila," připomněla jsem.

,,Tak zítra jim zavoláš," zaúkoloval mě.

V klubu se to začalo rozjíždět. Přicházeli lidi, panáky do nás padali jedna za druhou. Všechny panáky jsem míchala s vodou nebo s kolou. Nechci být moc opilá, ale když budu v náladě tak to neuškodí.

Lexi někam odešel, našel tu nějakého kluka tak asi spolu zmizeli. Ani mi to nevadí, zaslouží si to. 

Seděla jsem zamyšlená když mě někdo vyrušil tím, že mě chytl za boky.

,,Ahoj princezno," zašeptal mi do ucha. Dan.

Dostala jsem strach, jak sakra ví kde jsem ? Lexi ho nenávidí a nikdo neví, že tu jsem. Strach který jsem ucítila byl nepřekonatelný. Z jeho hlasu mi šel mráz po zádech.

,,Co tu děláš ?" otočila jsem se na něj.

,,Přijel jsem za tebou. Pro tebe," byl blíž než bych chtěla.

,,Jak víš, kde jsem ?"

,,Zlato, pamatuju si kde je tvůj oblíbený klub. Vždy jsi tady skončila když jsi odehrála hru v divadle," prozradil.

,,Jdi ode mě pryč slizoune," odstrčila jsem ho od sebe.

,,Hlavně, že jsi toho slizouna měla ráda v puse. Nebo když ti ten slizoun dělal dobře," z jeho tónu hlasu jde strach.

,,Připusť si, že jsem ti chyběl. Připusť si, že ráda sténáš moje jméno," dal svou ruku na moje stehno.

,,Dej tu pracku, ze mě pryč," začala jsem být pěkně naštvaná.

,,Nebo co ? Řekneš to mé ženě ? Neuvěří ti," uchechtl se.

,,Přestaň," dala jsem pryč jeho ruku.

,,No tak kotě, pojď semnou na záchod. Užijem si," začal mě tahat za ruku. 

,,Dane pusť mě," snažila jsem se vykroutit

,,Zapomeň na to," začal mě tahat k záchodům.

,,Dane prosím," prosila jsem ho.

Chtělo se mi řvát o pomoc, nedokázala jsem to. 

,,Ššš kočičko," nenávidím ho.

,,Řekla ať jí pustíš," ozvalo se zamnou.

Prosím ať to není Erik. Ať j to kdokoliv jen ne Erik.

,,Co mi budeš říkat. Co mám dělat svojí holce," Dan se zastavil.

Otočila jsem se. Přede mnou stál Sofian.

,,Sofi," chtěla jsem ho obejmout, Dan mi zabránil.

,,Em určitě není holka někoho jako ty."

,,Tak to se pleteš," znova se Dan uchechtl.

,,Em to ví sama s kým chodí a mám pocit, že s tebou určitě ne," Sofi mě obejmul.

,,Jsi fakt ubohá princezna," Dan mě pustil.

,,A ty jsi muž v krizi středního věku. Nemusíš uhánět mladý holky," mrkl na něj Sofi.

Dana to vytočilo tak moc, že Sofimu dal pěstí. 

,,Dane přestaň," okřikla jsem ho.

Sofi si držel kořen nosu a šel k baru. 

,,Jsi kurva," osočil mě.

,,Prosím ? Já nechci být znovu s nějakým paprdou kterej má rodinu," odešla jsem za Sofim. 

,,Sofi dobrý ?" Pohladila jsem ho po zádech.

,,Mmmm," zabručel. Začal se chovat hrozně divně. 

,,Moc se ti omlouvám," omluvila jsem se.

,,To je jedno," odsekl s nezájmem. 

,,Pojedu domů," držel si kapesník u nosu.

,,Pojedu s tebou. Kdyby ti bylo blbě a někde jsi zkolaboval, abych ti pomohla," nervóznější být nemůžu. 

,,Em to je v pohodě," rozešel se ke vchodu.

,,Není," cítila jsem se tak provinile.

,,Jeď domů, chci být sám," zastavil se.

,,Sofi...Já," nevěděla jsem co říct.

Přijel taxi a Sofi do něj nastoupil. Nečekala jsem žádnou vteřinu a nastoupila jsem do stejného taxi.

Sofian na to ni radši neříkal a dal taxikáři svojí adresu. Přijeli jsme před paneláky a já se Sofim vystoupíme. Před tím Sofi zaplatí a vydáme se ke dveřím od paneláku.

,,Jeď domů Em," podíval se na mě Sofian.

,,Nenechám tě sama," pousmála jsem se.

Po pěti minutách jsme dorazili k němu do bytu.

,,Máš to tu hezké," pochválila jsem.

,,Dík," posadil se na gauč.

Nos měl pořád trochu o krve, naštěstí mu už netekla. 

,,Kdo to byl ?" Zeptal se.

,,Sofi..." znova mi došly slova.

,,Kdo to byl Em ?" Zvýšil hlas. 

Stála jsem potichu v chodbě. Koukal na mě.

Chtělo se mi brečet. Vzpomínky na Dana jsou to nejhorší mučení.

,,Em... nemusíš se mě bát," zmírnil svůj tón hlasu.

Šla jsem za ním a obejmula jsem ho. 

,,Dřív jsem s ním chodila. O rok později jsem zjistila, že jsem byla milenkou," zavzlykala jsem a instantně jsem s rozbrečela.

,,Pšttt," pevně mě držel v objetí.

,,Děkuju," šeptla jsem.

Sofian mě nějakou dobu utěšoval. Ani nevím proč jsme to tak dramatizovali. 

,,Em já už půjdu spát," oznámil Sofian a odtáhl se.

,,Dobře."

,,Budu spát na gauči, dám ti moje triko," zvedl se a šel do ložnice.

Následovala jsem ho. 

Podal mi PORTIMÃO triko a šedé tepláky. Pousmála jsem se.

,,Budeš spát prosím semnou ?" Poprosila jsem.

,,Poslední dobou mám pocit, že mě někdo sleduje," vysvětlila jsem.

,,No dobře," pousmál se.

,,Otočíš se ? Chci se převléknout," poprosila jsem.

,,Jo jasný," otočil se.

Když jsem se převlékala, ucítila jsem Sofiho ruce na mých bokou. Tohle mi nevadilo, sice jsem byla pořád oklepaná z Dana.

,,Sofiane..." zasténala jsem.

,,Nemůžu to vydržet Em. Jsi tak nádherná a já už nezvládnu se držet zpátky," pošeptal. 

Otočila jsem se na něj. Podívala jsem se do jeho krásných očí. Měl je nádherné jako vždy. 

Chvíli jsme se na sebe dívali. Jeho oči se přestali koukat do mých a pohled přemístil na moje rty. Udělala jsem to stejné jako on. Proč jsem si nikdy nevšimla jak dokonalé rty má ? 

Netrvalo to moc dlouho a začali jsme se líbat. Všichni moc dobře víme, jak dnešek skončí.

-TOUHLE KAPITOLOU NEKONČÍM. Jenom jsem se chtěla zeptat, jestli by nevadilo. Kdybych vydala novou knížku akorát s Calinem. Prosím, moc vás prosím o komentář co si o tom myslíte a pokud by jste ho chtěli teď nebo po ukončení téhle knížky.