trip || muke

30.

::someone's pov:: 

"M-Mikey?" ozvalo se nervózní špitnutí Luka otevírajícího dveře. Byl tichý a bál se, nechtěl přijít o vztah s Michaelem, ale zároveň ani ne s Calumem. Otevřel dveře úplně a vešel do místnosti. Michael ležel na boku odkloněný od něj, Luke mohl snadno zaslechnout jeho tiché vzlykání.

"Jdi pryč." ozvalo se od bělovlasého chlapce, moc mu nebylo rozumět, neboť jeho hlas byl z jisté části tlumen polštářem, do kterého měl zabořený obličej. Cítil se jako malé dítě, ale vlastně měl podobné pocity, jako když poprvé spadnete z kola a máte odřená kolena. Bolelo ho to.

"Poslouchej mě, Michaele." blonďák dosedl opatrně na postel a pohladil Mika po vlasech.

"Dejte mi všichni pokoj." stále se neobtěžoval s jakýmkoli pohybem.

"Mrzí mě to, ale já v tomhle nedokážu pokračovat, pokud si to tvůj bratr nepřeje."

"Calumovi na mě vždycky záleželo," smrkl, "tohle by mi neudělal," znovu smrkl, "proč si vymýšlíš?"

"Musíš mi věřit." už i Lukovy jindy sytou modří hýřící oči nabraly tmavší odstín a zalily se slzami.

"Nedokážu to." ta slova z Michaelových úst byla pro Lucase jako rána nožem.

A tak i starší z chlapců usedl na zem vedle postele a rozbrečel se, vzpomínal na každou hezkou chvilku strávenou na tomto výletě a připadal si jako odpad. Způsobil bolest člověku, kterého miloval ze všech nejvíc. Problém byl, že nevěděl, zdali tím člověkem byl Michael nebo on sám. S tím se potýkal už delší dobu. Nedokázal si zkrátka postavit na žebříčku priorit někoho před sebe. 

Michaela ani nenapadlo se bratra třeba zeptat, najít v sobě kapku důvěry k Lukovi a utvrdit si jeho slova. Možná to byla taky jistá nechuť k tomuto vztahu, která mu bránila blonďákovi věřit.

Milovali se tak moc, až se nenáviděli. 

Lucas si zřejmě po chvilce uvědomil, že velcí muži nebrečí a tak se tedy vzchopil a odešel z pokoje. Nechat raněného Michaela osamotě byla pravděpodobně ta nejmoudřejší věc, kterou za tento den vykonal. 

Co by se stalo, kdyby si rozhovor Caluma a Taishy nikdy nevyslechl? Byl by schopný ve vztahu pokračovat? Nebo by si našel něco jiného, kvůli čemu by se mohl s Michaelem rozejít. Však po výměně genetických informací mu z nejupřímnější části jeho srdce vyznal lásku, tak proč se stále snažil najít důvody, proč vztah ukončit?

Seděl sám na lavičce, pozoroval jezero a záviděl vodě její čistotu a klid. Přál si být na chvíli jen jedna jediná kapka v celé vodní nádrži, být stejný jako ostatní a jen mlčky proplouvat kolem. Mezitím co Michael stále ležel schoulený v klubku na své hotelové posteli a tiše vnímal boj svého vnitřního já. Byl už téměř hodinu a půl bez své dávky, ruce se mu mírně chvěly, ani to ho však neodradilo od jeho plánu se zabít. 

Ležel tam a čekal. Čekal, až ho epilepsie pohltí úplně, vyčkával posledního záchvatu a doufal, že se mu to povede. Ale nejdřív...

...nejdřív chtěl znát odpovědi na svoje otázky.

**

S jednou rukou v kapse nedbale zaťukal na dveře Calumova pokoje. Nervózně přešlapoval a uvědomil si, že by měl dát Lucasovi šanci.

koho si chce zprotivit víc? 

přítele nebo (ne)vlastního bratra?

"Co potřebuješ?" ve dveřích do pokoje se zjevil vlídný úsměv Caluma Hooda.