Miluju tě!

42 4 2
                                    

AHOJ!!!! Hlásím se vám konečně po 100 letech! :D Moc se omlouvám že už dlouho nevyšla nová část ale do třináctého jsem byla na táboře a pak jsem jezdila k babičce,k taťkovi, k tetám... Jinými slovy jsem neměla čas... Ale to nevadí! :D Za to vám dneska napíšu MEGA část (délkou i obsahem :3 )

A pak jsem se probudila v posteli! Naštěstí (nebo taky naneštěstí) to byl jen sen.Podívala jsem se na hodiny byla přesně půlnoc.Šla jsem si do ledničky pro něco k jídlu.Po pětiminutovém zírání do ledničky jsem si uvědomila že tam nic není a nalila jsem si čistou vodu.Šla jsem si lehnout do postele ale nějak mi nešlo spát.Sedla jsem si k notebooku a všimla jsem si že pan Martin mi na e-mail poslal video na kterém bylo mé vystoupení a samozřejmě i ten můj polibek s Diegem.Jenže jsem měla problém.To video bylo na youtube kde si ho mohl kdokoliv pustit... Třeba i Kate! Přesto jsem zachovala chladnou hlavu a doufala že se k němu Kate nedostane.A taky nikdo kdo by jí to mohl říct...V poslední době je toho na mě moc! Moje máma se mi nevěnuje protože je pořád někde v hospodách a na oslavách,zamilovala jsem se do kluka kterého miluje má kamarádka a ten kluk miluje mě jenže já to pořád popírám...Navíc mám hodně brigád a zajímá mě jak je všechny budu stíhat... Achjo! Vypnula jsem notebook a šla si lehnout. Po asi třech hodinách jsem konečně usnula jenže mi za chvíli zazvonil budík aby mi připomněl že musím na další pitomou brigádu.Vypnula jsem ten nesnesitelný budík a šla se nasnídat.Máma samozřejmě nebyla doma a tak jsem si zapnula Violettu... Právě běžel poslední díl u kterého jsem brečela jako malá....... "Y juntos ya llegamos al final" Je to tak strašně dojemné! Chápu že všechno musí někdy skončit a my se s tím musíme smířit.... Utřela jsem si slzy nějak hezky se oblékla a šla prodávat do trafiky! Myslela jsem že se tam unudím k smrti. Druhá prodavačka měla kolem padesáti takže z rádia hrály jen dechovky.Když mi konečně skončila směna a mohla jsem vypadnout nešla jsem domů ale šla jsem se projít.Nějak ani nevím jak jsem se ocitla před Diegovým domem.Chtěla jsem jít co nejrychleji pryč protože jsem věděla že z toho bude problém.Samozřejmě byl protože než jsem stačila odejít otevřeli se Diegovi dveře a stál v nich jak jinak než Diego.

"Ally! Ally! Ally zastav!" Křičel na mě Diego.Chtěla jsem co nejrychleji utéct jenže jsem nechtěla aby si o mě myslel že jsem zbabělec tak jsem se nakonec otočila a s předstíraným nezájmem jsem se zeptala:

"Co chceš?"

"Promluvit si ale...ale hlavně se omluvit.Promiň že jsem na tebe v té cukrárně byl takový..." Chtěl pokračovat ale já ho přerušila.

"To nic...Diego ty jen musíš pochopit že tě miluju ale kvůli Kate spolu být nemůžeme!" Panebože! Ne! Ne! Ne prosím! Já jsem kráva! Řekla jsem mu právě že ho miluju? Co jsem to udělala? Nééé!

"Co jsi to právě řekla?" Zeptal se mě Diego.

"Já? J-já co jsem právě řekla?" Měla jsem spocené ruce a kolena se mi klepali stejně jako ruce a hlas. "Tak jo Diego měl by si slyšet pravdu." Zhluboka jsem se nadechla a začala. "Miluju tě Diego! Opravdu moc! Chci s tebou být víc než cokoliv na světě ale Kate je moje nejlepší a jediná kamarádka! Ona je jediná která mě neodsuzuje protože mám ráda Violettu! Ona je jediná které můžu všechno říct! Záleží mi na ní a na našem přátelství! Nemůžu jí takhle zradit. Promiň ale nemůžu..." Konečně jsem to ze sebe dostala ven.Pustila jsem to těžké břímě a cítila se líp.Jenže pak jsem si uvědomila že se vlastně nic nezlepšilo.Chtěla jsem se otočit a odejít ale Diego ke mě přišel vzal mou tvář do dlaní a něžně mě políbil.Sakra on mě neslyšel?! Chtěla jsem se nějak vysmeknout ale nakonec jsem si to rozmyslela... Bylo mi úžasně! Měla jsem motýli v břiše a nechtěla aby tahle chvíle skončila.Nakonec jsem se od sebe odtrhli (protože nám došel dech) a já se sklopenou hlavou a se slzami v očích řekla:

Přátelství Lodofanaticas :3Kde žijí příběhy. Začni objevovat