Ahoj, mám tu pro vás další dílek. Doufám, že se bude líbit. Snad jsem po takové době nevypadla ze "cviku". :D Hezké čtení a děkuji za všechny VOTE u této povídky. :)
Po nějakém čase jsem se probudila a Branovo místo bylo pořád prázdné. Vstala jsem a sešla po chodech dolů. Nejdříve jsem se vydala do obýváku. Zde nebyl, tak jsem pokračovala směrem k bazénu. Přicházela jsem k proskleným dveřím, které oddělovali obývací pokoj od bazénu. Viděla jsem ho jak skáče do bazénu ladnou šipku. Docela jsem si oddechla. Otočila jsem se a vrátila se do ložnice. Už jsem znovu usínala, když jsem zaslechla kroky po schodech. Poté vrzly dveře a Bran se objevil ve dveřích. Choval se dost tiše a já předstírala, že spím. Prošel ložnicí do koupelny a než vyšel ven, tak jsem usnula. Vzbudil mě chladný vítr, který foukl otevřeným oknem do pokoje. Promnula jsem si oči a podívala se kolem sebe. Bran byl pryč. Vylezla jsem z postele, protáhla se a chystala se dolů. Když jsem byla na schodech ucítila jsem vůni palačinek. Bran byl zřejmě v kuchyni a vařil. Šla jsem po schodech jak nejtišeji jsem dovedla, ale nebylo mi to nic platné. Sotva jsem objevila ve dveřích ozvalo se: ,,Dobré ráno"
,,Tobě také." odpověděla jsem mu.
,,Jak jsi se vyspinkala?"
,,Celkem dobře a ty? Šel jsi si lehnout do cela pozdě."
,,Zase tak pozdě ne. Potřeboval jsem se trošku zchladit, než jsem šel do postele. Ale vyspal jsem se dobře."
,,A co to vaříš? Voní to dobře."
,,Palačinky s Javorovým sirupem. Moje speciality."
,,To se na ně těším." Bran se usmál a dál se věnoval palačinkám. Já se posadila na barovou stoličku k baru, který odděloval jídelnu od kuchyně a sledovala ho. Šlo mu to velice dobře. Každý jeho pohyb byl přesný, žádné zbytečné pohyby. Jen ty nejnutnější. Seděla jsem tam asi 11 minut a najednou se před mnou objevil talíř plný palačinek a druhý hned vedle. Bran ještě podal Javorový sirup a vidličky. Vypadalo to výborně.
,,Dobrou chuť." popřála jsem mu a s chutí se pustila do jídla.
,,Tobě taky."odpověděl mi a usmíval nad tím, jak jsem se cpala palačinkami. Byly opravdu dobré.
,,Až se najíme, tak musíme do města. Ty musíš na tu prohlídku a také musíme nakoupit vše potřebné." pronesl ještě, než se sám pustil do jídla.
