Today We Are All Demons | Break The Cycle

6. (Charlie)

Toho Dannyho kamaráda se trochu bojím. Vypadá tak autoritativně a pořád se tváří jako kámen, ostatně, to Danny taky, když jsme se poznali. Ale u něj si nejsem ničím jistý, nervozitu cítím, i když jenom sedím vedle něj v autě.

„Nemusel jsi se mnou jet, já bych to zvládl sám."

„No, to je sice možné, ale dostal jsem od Dannyho úkol, že mám jít s tebou, tak prostě bez diskuzí jedu s tebou. Budeš to se mnou muset vydržet. Pak tě odvezu domů a dám ti pokoj."

„Hmmm..." zabručel jsem a uraženě si založil ruce na prsa.

„Co tě žere?" drcl do mě, jako do nějakýho svýho kamaráda.
„Nic, nic. Jenom po nás jde nějakej magor, co nás chce vidět mrtvý, ale jinak nic."

„A co ti brání v tom se třeba usmát? Teď jste v bezpečí, tak proč se aspoň trochu neuvolníš? Potřebuješ sex." Trochu jsem se zarazil. Že mu to není blbé plácat takovýhle moudrosti.

„Jak můžeš vědět, co potřebuju?"

„No dobře, nechci tě nějak naštvat..."

„Právě se ti to povedlo." Prskl jsem po něm nasraně a jen co zastavil, třískl jsem dveřmi od auta a pochodoval před domem, kde měl údajně sídlit můj nový psychiatr.

Dexter mě vzal za ramena a vedl mě směrem ke dveřím. Nejprve jsem se mu chtěl vyvléknout, protože bych to zvládl sám, ale pak mi došlo, že je to zbytečné.

---

Čekali jsme asi půl hodiny, než si mě zavolala dovnitř mladá, pohledná slečna. Čekal jsem starého doktora, ale tahle sympaťačka se mi líbila.

Dextera jsem tam nechal, nepotřeboval jsem, aby slyšel všechno, co mě trápí. Ještě by si ze mě dělal srandu a o to jsem opravdu nestál.

„Dobrý den, Daniella McWood." Podala mi s úsměvem ruku.

„Tyler Patterson, těší mě."

Posadila mě naproti sobě a ptala jsem mě na různé otázky. Co mě trápí, jaký mám vztah s Dannym, jaký je náš sexuální život, od kdy jsem přestal jíst a začal tak masivně hubnout... Nebylo mi sice všechno příjemné, ale postavil jsem se k tomu čelem.

„Potřebujete se uvolnit a myslet i na pozitivní věci. Udělejte si s přítelem romantický večer, uvidíte, jak to bude skvělé." Ten zmrd měl pravdu.

„Čekal jsem nějaké léky."

„Pokud to nepomůže a bude to stejné, nebo horší, napíšu vám antidepresiva."

„Díky, mějte se."