Today We Are All Demons | Break The Cycle

2.

Vedla nás dlouhou chodbou, která se táhla až na konec budovy k obrovským dveřím s číslem 56. Charlie mi stiskl ruku. Byl nervní jako sáňky v létě, a ani jsem se mu nedivil. S jeho rozhozenou psychikou jsem s tím počítal.

Přišel nám otevřít namakaný borec s holou hlavou a potetovanou rukou. Charlie se za mě schoval a koukal mi přes rameno.

„Zdravím, jsem Cameron Doyle."

„Daniel Gray, těší mě." Potřásli jsme si rukama. „Můj přítel, Charlie Smith." Charlie jen lehce kývl hlavou na pozdrav.

„Nejprve vybereme jména a nafotíme občanky a pas. Potom vám ukážu, kde budete bydlet. Dostanete i nové auto a to vaše si tu necháme. Nebojte se, hned jak ty zmrdy chytneme, všechno se vrátí do normálu."

„Výborně, tak jdeme na to."

Rozloučili jsme se s Norou, která nás nechala v péči týmu. Charlie pořád nevypadal, že by se mu celý ten nápad líbil a držel se raději sranou. Pořád jsem se ho snažil uklidnit, že to bude dobrý.

„Máte vy nějaké své návrhy na jména? Nebo máme vybrat náhodně?"

„Necháme to asi na vás." Koukl jsem na Charlieho, jestli s tím souhlasí, ale nevydal ze sebe ani slovo.

„Dobře, takže pro vás, Danieli jsme vybrali jméno Craig Harrison a pro pana Charlieho Tyler Patterson. Může být?"

„Za mě klidně, nezní to špatně."

„Jo, třeba." Zamumlal Charlie a chytil se jednou rukou za rameno. Zase... Ach jo.

„Tohle bude váš nový dům. Budete bydlet v rodinném domě na sídlišti, je tam málo lidí, ale spousta z našeho programu. V baráku vedle pak bude ochranka, dva členi policie a pak dva lidé, co se budou starat o chod kamer." Ukázal nám obrázky města i našeho nového domu. Bylo to něco úplně jiného, než na co jsme byli zvyklí.

„Jo, ještě jsem vás chtěl poprosit, jestli by ten monitoring mohly dělat slečny." Co bych pro něho neudělal.

„Chápu, chápu. Není problém." Usmál se a začal něco zapisovat do svých poznámek.

,A*