Free! | Free! ff

2. Speciál - Výběr plavek pro Reie!

"Dobře, to by mohlo stačit! Naučil jsem se nazpaměť všechny teorie. Od zítřka budu členem plaveckého klubu... Ale ne! Bál jsem se tolik o teorii, že jsem zapomněl na to nejdůležitější! Mám jen plavky, které jsem vyfasoval na základní škole. Už se do nich nevlezu, tak si je asi těžko vezmu..." přemítal zdrceně Rei nad stolem plném knih s teorií o plavání.
"A teď to nejhorší... ty plavky vůbec nejsou krásný!" vykřikl Rei do prázdného pokoje a chytl se za hlavu.
Prohrábl si vlasy a vylekaně sebou trhl. Ode dveří se ozval zvonek. Upravil si brýle na nose a šel otevřít. Za dveřmi na něj mával Nagisa s podezřelou taškou v ruce.
"Rei-chan! Dobrý večer!" usmál se na Reie blonďáček.
"Nagiso-kun! Co tady děláš tak pozdě?" zeptal se Rei a pustil blonďáčka dovnitř.
"Myslel jsem, že si se dostal trochu do problémů. Nemáš plavky, viď?" zeptal se Nagisa a nenápadně začal vyskládávat obsah tašky na stůl.
"Přinesl jsem ti nějaké svoje. Pokud se ti budou líbit, můžeš si je půjčit!" usmíval se blonďáček.
"Nagiso-kun... ale proč?"
"No, musím přijmout zodpovědnost, ne?"
"Nagiso-kun!" usmál se vděčně Rei a stočil šťastný pohled k plavkám na stole.
"Co myslíš? Nejsou roztomilé?"
"Hm... řekl bych... Myslím, že tyhle na tobě budou vypadat dobře!" usmál se Nagisa a ukázal na bílé plavky s mašličkami. (Viz obrázek)
"O-opravdu?" polkl na sucho Rei a radši stočil pohled jinam.
"Já nejsem moc na bílou..." vymluvil se.
"Pak co tyhle?" ukázal blonďáček na modré s růžovooranžovými kraji.
"Ty by pro mě mohly být až moc šmrnc..." špitl Rei.
"Jen se pořádně rozmysli, Rei-chan. Můžeš na to použít ty svý teorie." navrhl Nagisa.
"Vlastně jsem se doposud žádnou teorii o plavkách nazpaměť nenaučil."
"Opravdu..? Tak teda..." řekl Nagisa a zvedl mobil.
M: "Haló?"
N: "Mako-chan? To jsem já, Nagisa. Je Haru-chan s tebou?"
M: "Jo. Je tady. Haru. To je Nagisa."
H: "Co je, Nagiso?"
N: "Haru-chan, chtěl jsem nechat Reie-chan, aby si půjčil jedny z mých plavek, ale nevíme, které z nich by si měl vzít. Máš nějakou radu, co bys mu mohl dát? Na, Rei-chan."
R: "Oh, Haruka-senpai."
H: "Reii, nejlepší jsou takové... co ti přilehnou k tělu!"
M: "Ne, to ty jsi jediný, co má tohle rád!"
H: "Pak si s ním promluv ty."
M: "Co? Já? Tak jo... Dej mi to! Haló, Reii? No, měl bys si vybrat podle toho, co se ti líbí nejvíc. A... Myslím, že plavky bez nohaviček k tobě sednou nejvíc. Jo. Protože máš pěkný tělo.
R: "Pěkný tělo..."
M: "Jo. Tvoje nohy jsou dlouhé a štíhlé. Jsou krásné."
R: "Krásné..? Haha..."
N: "Rei-chan..?"
R: "-šílený smích- Rozhodl jsem se. Plavky, které mi vyhovují nejvíce..."

. . .

Rei k nám naklusal s plavkami bez nohaviček - jak jsem mu radila - s trošku pestrými barvami.
"Takže sis vybral tyhle?" zeptala jsem se a zkoumala žluté plavky s černým tučňákem na zadku.
"Musí ti být těsné." kritizoval Haru.
"Mýlíš se!" vyprskl Rei.
"Spočítal jsem si, které by byly optimální pro podtrhnutí mých krásných nohou. Také ukazují správné množství holé kůže a z tohohle úhlu můžete vidět barevné kontrasty! Nemyslíte, že je to perfektní?!" vychrlil na nás Rei mezi svými pózami a pak se začal šíleně smát. Přesně jako tehdy v tom hovoru.
"To ten obrázek tučňáka je krásný?" nechápal Nagisa.
"Ne!" přestal se smát Rei a postavil se do pozoru.
"Jasný? Podívejte se na tenhle úhel pozorně! Nemůžou být moc těsné nebo moc volné!"