Odhalení

689 53 0
                                    

Koukal na mě s já začínala být zase nervózní.
Zesedla jsem a plavala na druhou stranu.
Tam byla vířivka, ale musela jsem vylízt.

Všimla jsem si, že to bahno zmizelo, což bylo super.
Teď si zase odpočinout ve vířivce.

Cítila jsem pohyb.

,, Už si snad budu myslet, že mě sleduješ."

,, Jen trošičku."

Otevřela jsem oči a seděl tak blízko až mě málem zasáhl infarkt.
Chtěla bych ho obejmout a políbit, zase vědět, že je vše v pořádku.

,, Nebo to taky dělá osud."

,, To zní lépe."

Zvedli se mi koutky úst a vytvarovali z nich krásný úsměv, který už dlouho nikdo neviděl.

,, Báro?"

,, Ano."

Cítila jsem jeho ruku na mém stehně, ale nechala jsem ho.
Nemůžu odolat jeho doteku, tolik mi to chybělo.

,, Chtěl bych se ti moc omluvit za to, co se stalo. Vím, že to co jsem udělal........"

Už jsem to nevydržela a políbila ho.
Spolupracoval a rukou mi jezdil po stehně nahoru a dolu.

,, Promiň."

,, Ani nevíš, jak jsem rád, jinak bych to udělal první já."

Teď s tím zase začal on.
Najvíc v té vířivce to bylo velice příjemné.

Odtrhli jsme se od sebe a já vylezla.
Dala jsem si čistý župan a brala svoje věci.
Petr udělal to stejné a spolu jsme odešli.

Držel mě kolem boku a když jsme jeli výtahem, no, řeknu vám divoká líbačka na pár sekund.

,, N-Nechceš jít ke mně na návštěvu?"

,, Byl bych rád, jen si dám k sobě věci a dám si na sebe něco, co není mokré."

,, Dobře, třikrát zaťukej."

Klep, klep, klep.

U dveří jsem byla hned a vypadl na mě Petr.
Zavřel za sebou dveře a prohlížel si mě.

,, Stalo se něco?"

,, Připadáš mi hubenější."

,, Taky jsem zhubla o pár kilo."

,, To nejde s tebou jen mluvit...."

Zase mě políbil.
Zvedl si mě a já mu nohy obmotala kolem něho.
Položil mě na postel a teď byla válka o to, kdo bude nahoře.

Vždy vyhrál Petr.

,, Péťo, plosím."

,, No, nevím. Za Péťu si ještě zasloužíš být dole."

Přeju si, aby to nikdy neskončilo.
Konečně ho mám zpátky.

,, Petře, počkej, někomu musím zavolat."

,, Ahoj, Báro."

,, Čau, Ondro. Hele, změna plánu."

,, Takže to s ním nazpíváš?"

,, Jo."

,, To je super a co se stalo?"

,, To víš, měli jsme čas si promluvit."

Cesta snůKde žijí příběhy. Začni objevovat