Sundávali jsme si boty a šli do obýváku.
Na gauči seděl Petr.
Petr: Ahoj. Jak ste si to užili?
Ment: Jo dobrý. Jen Bára nemohla nic natočit když s náma byl Jiřina.
Já: Jinak dobrý.
Já: Kluci pudu něco natočit.
Petr: Nebo zveřejni ten let's play!
Já: Uvidim.
Hodila jsem věci na postel a šla k počítači.
Nakonec jsem to video na youtube dala ale trochu ještě upravila.
Tak a teď budu pracovat nad něčím dalším.
Petrův pohled:
Já: Honzo náš plán je připraven!
Ment: To je super. A kdy?
Já: Za týden.
Ment: Ok. Ale jak zařídíme aby tam někdo přišel.
Já: Zapojíme kluky!
Ment: Ale jak?
Já: Řekneme jim že ta hezká holka z 4fans bude mít vystoupení a aby přišli.
Ment: A nemyslíš že jí poznaj?
Já: Možná ne.
Ment: Uvědom si že to je velké riziko.
Já: Mám nápad. Budu zpívat s ní jako na 4fans.
Ment: To odvrátí pozornost! Dobrý ale musíme ji tam ještě dostat a mít náhradní plán kdyby něco selhalo.
Já: Já ji vezmu na "výlet". A přesně. Hned jak dozpíváme zatáhne se opona a my budem pryč.
Ment: Super.
Báry pohled:
Ok.
Tak dobrý natočila jsem vlog o tom co se teď děje.
A hned šla za klukama do obýváku.
Byli docela usměvavý.
Petr: Báro mohli by jsme natočit s Honzou Just Dance?
Já: Jasně ale budu se na vás dívat.
Ment: Jasné ale neslintej.
Já: Prosimtě!
Musela jsem se krotit abych nevybuchla smíchy.
Po asi 5 písničkách ukončili video.
Pak jsem jim zatleskala s oni se uklonili.
Já: A nyní dostanete cenu za nejhorší tanec ever.
Petr: Odvolej!
Já: Ne!
A hned jak jsem to řekla na mě Petr skočil a chytl mě za ruce.
Ment: Do ní Petře!
Oba jsme mu nechali pohled jako WHAT.
Já: Péťo pusť mě prosim.
Petr: No mě se nechce.
Já: Budeš spát na gauči a na tvé posteli bude Honza!
Ment: To bych bral.
Petr slezl a pomohl mi na nohy.
Dělala jsem uraženou.
Ale to nevydrželo ani 10 sekund.
Honza mě rozesmál.
V tom mi někdo volal.
Běžela jsem pro mobil a kluci zamnou.
Já: Halo?
Jirka: Ahojda Báro!
Já: Ahoj Jiřino.
V tom mi Petr naznačil ať ho dám nahlas tak jsem to taky udělala.
Jirka: Jak se máš?
Já: Jo dobrý. A ty?
Jirka: Jo taky. Hele chtěl jsem se tě na něco zeptat a kluci taky.
Podívala jsem se na kluky a ti jen čekali co řekne.
Já: No tak povídej.
Jirka: Bude zase 4fans tak jestli bys tam nechtěla pomáhat? A dostaneš i peníze.
Já: To by bylo dobrý. Zase bych vás viděla ale mohl bys mi to zařídit já nevim jak a kde bych to musela přijmout.
Jirka: Jo v poho.
Jirka: Tak to bude asi vše. Pozdravuj kluky tak pa princezno.
Já: Jo pa můj králi.
Já: Kluci kdy je 4fans?
Ment: Za dva týdny.
Petr: Promiň já ti to neřekl.
Já: Nevadí. Na jak dlouho to je?
Ment: Na tři dny.
Já: Takžeeeee. A vy dva doufám že na ty dny tam jste!
Petr: Jo neboj.
Nevim proč mám stejně divný pocit.
O týden později:
Petr: Báro vem si tyhle šaty.
Já: Proč?
Petr: Jedeme na výlet!
Já: A kvůli tomu si mám vzít na sebe šaty?
Petr: Jo.
Tak dobře oblékla jsem se do nich a trochu se v koupelně upravila.
Když jsem vylezla Petr jen koukal.
Petr: Moc ti to sluší.
Já: Děkuju. Ale kam jdeme?
Petr: Nech se překvapit!
Já: Ok.
Z kapsy vytáhl šátek který mi dal kolem očí a vedl mě ven.
Pomohl mi do auta. A musela jsem slíbit že si ten šátek nesundám dokud mi neřekne.
Furt jsme se smáli protože já neviděla co dělám a Petr jo.
Když jsme zastavili.
Já: Už jsme na místě?
Petr: Jo počkej pomůžu ti.
Já: No tak to bys mohl.
Pomohl mi ven mě se trochu motali nohy takže mě Petr musel ještě držet. V tom se zastavil cítila jsem něčí voňavku a tu už jsem cítila u nás.
Já: Ahoj Honzo.
Ment: Ty vole já se lekl ty mě vidíš?
Já: Ne cítím. Tvoje vůně je cítit na míle.
Ment: Aha. Moc ti to sluší.
Já: Děkuju. Ale už se konečně dozvím kde to jsem?
Ment: Ještě vydrž.
Chytl mě za druhou ruku a vedli mě nevim kam bylo tam ticho ale slyšela jsem nástroje.
V tom mi někdo sundal šátek a já jen koukala.
Já: Co to je?
Lukáš: Sen. Který ti zařídili kluci.
Otočila jsem se na kluky a oba je objala.
Já: A co bude teď?
Petr mě vzal za ruku a táhl ke dvoum mikrofonům.
Petr: Buď sama sebou.
Já: Co?
V tom se otevřela opona a Lukáš začal s dalšími lidmi hrát.
V tom začal zpívat Petr Celibát.
To mě dojalo je to písnička u který poznal Báru neboli mě a jenom mě.
Střídali jsme se a já si to užívala.
U refrénu jsem vzala mikrofon a chodila s nim po celém pódiu.
Byla jsem šťastná v tom jsem si všimla kluků.
Jirka, Pedro, House, GoGo a další. A ještě nějaký lidi a ti si furt něco říkali.
Ignorovala jsem ty lidi co tam seděli a věnovala se těm co jsou na pódiu semnou.
Písnička skončila a hned se zatáhla opona.
Petr mě vzal za ruku a táhl mě pryč. Stihla jsem ještě klukům řict dík a čau. Hlavně Lukášovi.
Petr mě strčil do auta a najednou rychle i k nám skočil Honza a jeli jsme.
Já: Proč? Kluci vždyť já ani nevím proč jste to pro mě udělali?
Petr: Protože chcem abys našla svoji cestu. A chcem aby to vypadalo tak jako dnes.
Jenom jsem koukala.
Ona byla jsem šťastná. Na pódiu se cítím volně.
Ano tohle je můj druhý sen ale první...............
Dojeli jsme domů a Honza šel na zachod. Jenom to byla výmluva aby si mohl upravit vlasy.
Objala jsem Petra a dala mu pusu na tvář.
Já: Dík.
Petr: Není zač. Mám tě rád.
Já: Já taky.
Je neuvěřitelné že se z nás staly nejlepší kamarádi.
V tom se vrátil Honza a ja se šla převléknout do něčeho pohodlného.
Já: To je lepší.
Šla jsem ke klukům ale oni se koukali na televizi na DNEŠEK.
Proto jsem Honzu nikde neviděla on točil.
Já: O tomhle jste mi mohli říct.
Jen se usmáli a dál koukali. Když jsem viděla jak jsem zpívala naproti Petrovi bylo tam spojení.
Líbilo se mi to.
Po dlouhé době vidím že se zase usmívám a jsem plná energie.
Najednou to video skončilo.
A kluci na mě koukali nechala jsem jim kratký pohled a šla do pokoje.
Lehla si na postel a v tom ke mě přišli kluci a sedli si z každé strany.
Chtěla jsem jim znova poděkovat ale někdo volal.
Jirka dala jsem to na reproduktor. Já: Ahoj.
Jirka: Ahoj. Byla si úžasná!
Já: Díky.
Jirka: Ale proč si hned po písničce zmizela?
Já: Protože sen má taky konec.
Jirka: Aha. Doufám že se uvidíme na 4fans. Pa
Já: Jo. Pa.
Položil to a já objala kluky.
Já: Aspoň už to vědí.
Ment: Co?
Já: No Jirka není blbej. Musí jim to dojít.
Já: Moc vám děkuji. Ikdyby na to přišli byl to nejlepší způsob.
Petr: Ok.
Honza se pak s námi rozloučil protože jel domů.
Rozhodli jsme se s Petrem že pudem na skype.
Tam jsme s klukama byli tak 2 hodiny a pak to ukončili.
Nemohla jsem spát tak jsem si šla lehnout k Petrovi.
Taky nespal.
Petr: Taky nemůžeš spát?
Já: Nemůžu.
Posunul se a povídali jsme si.
Nakonec jsem mu usnula v náručí.
