Part 9

90 10 0
                                    

"Nialle tohle je můj, můj známý. Zayn." Řekla jsem nervozně a ohlédla jsem se na Niallla a pak zase na Zayna.

"Bezva, tak si tady s ním zůstaň. Já beru Ryana a jdu domů." Jak řekl, tak udělal.

"Nialle počkej!" Volala jsem na něj ale on se ani neotočil, stále před sebou tlačil kořárek a šel ven z parku.

"Zayne promiň, musím jít za ním. Večer ti zavolám jo?" v rychlosti jsem běžela a ani jsem nečekala na jeho odpověď. Nialla jsem doběhla až za bránou parku, hned jsem se do něj pustila.

"Můžeš mi vysvětlit co to mělo znamenat? Ty si ze mě děláš srandu ne?" křičela jsem až se lidi otáčeli.

"Co to mělo znamenat? Viděl jsem jak se na tebe díval! Kolik mu je proboha? Vždyt by to mohl být tvůj otec!" křičel na mě zpátky.

"Tohle není fér Nialle" odpověděla jsem mu a vzala mu kočárek. Mlčky jsme došli do bytu. Šla jsem do kuchyně. Vybalila jsem nákup a Nialla s Ryanem jsem si nevšímala. 


"Chceš něco na jídlo?" Zakřičela jsem na něj, samozřejmě s nezájmem. 

"Jo, uděláš mi něco?" Podívala jsem se na hodiny a zjistila jsem, že už se blíží čas oběda. 

"Špagety?" Zavolala jsem zpátky. 

"Jo, klidně. Co uděláš malému?" zeptal se a došel s ním v náručí za mnou. 

"Hele, nevím. Dám mu přesnídávku. Harry se pro něj za chvíli vrátím a jídlo doma určitě bude mít. Nebo mu mám něco udělat? Krupicovou kaši?" Zaptala jsem se. Vůbec jsem nevěděla co takové malé dítě může jíst. 

"Já si myslím, že krupicová kaše je dobrá volba." Usmál se a stoupl si s Ryanem k oknu. 

"Fajn tak já udělám špagety a krupicovou kaši." Řekla jsem a Niall kývnul. 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ani jsem nečekala že budu tak dobrá kuchařka. Když už jsem konečně v kuchyni i uklidila zazvonil mi mobil. Na obrazovace svítilo jméno Zayn. Típla jsem to. Proč? Bože já jsem tupá. Fakt jsem mu to típla. Ježiš. 

"Nialle jídlo!" zavolala jsem do obýváku. Niall za chvíli přišel i s Ryanem v náruči.

"Nakrmím Ryana. Vem si příbor prosím, nepodala jsem ti ho." Niall přikývla sedl si na barovou stoličku a začal jíst. Já začala krmit Ryana. Na krmení dětí musí mít člověk fakt pevné nervy. Zamoc tohle. 


Konečně se mi to podařilo. Dala jsem ho na sedačku a kolem něj naskládala polštáře aby nespadl a šla se najíst. Niall už byl po jídle a dával nádobí do myčky. 

"Perrie" řekl s lítostí v hlase.

"Co je?" zeptala jsem se nepříjemně ale taky mi to bylo líto. 

"Dneska odjíždím nechci abych odjel z takové atmosféry." Sedl si ve mě a zmáčkl mi stehno. Trhla jsem sebou a padla mu kolem krku. Slzy mi začaly stékat po tváři a začala jsem vzlykat. 

"Nialle prosím neodjížděj. Nezvládnu to, nemůžu tu být sama." Brečela jsem mu do trička a on mě pevně objímal. 

"Zase se vrátím princezno. Neboj se. Budeme si volat jako vždycky." Hladil mě po vlasech. "Pojdme za Ryanem a pustíme si film. "

"Fajn, poďme". Niall si natáhl nohy přes stůl a já ho objala kolem pasu a hlavu si položila na jeho hruď. Ryan nás chvilku pozoroval a pak po čtyřech přelezl k nám a lehl si pro změnu na moji hruď a spokojně si oddechl. S Niallem jsme se usmáli a začali jsme sledovat film, ani jsem nevěděla jak se jmenuje. Bylo to jedno protože jsem stejně usnula a nic z toho nebylo. Probudila jsem se když mi Ryan píchal prstem do tváří a krku. 


"Ryane copak? zeptala jsem se ho a sedla si. Niall tu nebyl. 

"Stlejda není" odpověděl mi a já vytřeštila oči. Vystřelila jsem na nohy a šla prolézt celý byt abych pak zjistila, že Niall tu opravdu není. Na baru byla akorát vzkaz. 

"Má nejdražší sestřičko, je mi líto že jsme se pořádně nerozloučili ale já bych to nezvládl. Jestl teď brečíš tak nebreč. Musel jsem jet abych stihl letadlo. Mám tě rád. Zavolám ti až přistanu. :)" 

Brečela jsem, ale uklidnila jsem se. Jakmile jsem dočetla vzkaz začal mi zvonit telefon. Harry. 

"Ahoj" ozvala jsem do telefonu. 

"Ahoj Pezz, jsi doma? Mohl bych si malého už vyzvednout?" hned na mě vyhrkl otázky. 

"Ano, jsem doma. Klidně se stav." Položila jsem hovor a čekala až Harry přijde. To jsem ještě netušila co mě čeká..






Age does not matterKde žijí příběhy. Začni objevovat