One day I'll meet you again..

Nový konec!

Draco se musel nejdřív zorientovat. Venku ještě bylo šero, což znamenalo, že bitva za pár hodin začne. Draco ze současné doby byl tedy v posteli, proto musel Draco z budoucnosti pryč, aby ho náhodou nepotkalo jeho minulé já. Šel se schovat do prefektské koupelny v pátém patře.

Několik hodin, než bitva začala doopravdy, přemýšlel, jak Harryho zachránit. Obrovská rána mu oznámila, že Harry "znovu oživl" a utekl Voldemortovi. Zbývá pár minut. Draco seběhl dolů a pak si něco uvědomil. Něco, co mu mohlo pomoct.

"Accio Harryho neviditelný plášť!" Chvilku čekal, dokud vzduchem neprosvištěl kus látky a nepřistál mu na hlavě. Draco ho přes sebe rychle přehodil a rozeběhl se do srdce boje.

Harry stál proti Voldemortovi a mířil na něj svou hůlkou. "Tak co, Voldy? Neměli bychom to skončit, co?" Potom Harry popošel. "Tak co, zabiješ mě, nebo budeš jen tak stát? Teď je to jen ty a já, tak na co čekáš?!"

Draco viděl, jak oba napřáhli své hůlky a ve stejnou vteřinu vykřikli.

"AVADA KEDAVRA!"

"EXPELLIARMUS!"

Teď měl Draco poslední šanci. Jeho minulé já bylo před hradem, takže na sebe nenarazí. Navíc je neviditelný. Vysunul ruku zpod pláště a namířil na paprsek zeleného světla mířícího ke stěně, kde se v následujících vteřinách má roztříštit.

"Finite incantatem!" Draco si sice nebyl jistý, jestli zrovna tohle bude fungovat, ale vyzkoušet to musel. Paprsek se z poloviny vytratil těsně před nárazem do zdi, kde se roztříštil na dvě části a obě části zamířily každá na jinou stranu od Harryho, potom zmizely. Draco se zaradoval. Zachránil Harryho a změnil tak budoucnost. Nebude žádný pohřeb, žádný rozhovor s Hermionou..

Zarazil se. Musí ji najít, hned teď! Nesmí si ji nechat proklouznout mezi prsty, znovu už ne! Ihned, stále neviditelný, vyběhl z hradu a rozhlížel se. V hlavě měl jedinou myšlenku - musí ji najít.

Chvilku mu trvalo, než v davu jásajících studentů a profesorů objevil ty hnědé rozčepýřené vlasy.

"Hermiono!" vykřikl. Nejspíš ho neslyšela. Strhl ze sebe Harryho plášť a rozeběhl se davem k ní. "Mio! Mio!" křičel, každým krokem jí byl blíž.

"Draco!" Hermiona vypadala nanejvýš překvapeně. "Myslela jsem, že jsi se svými přáteli, se Smrtijedy." řekla a ohrnula horní ret.

"Mí přátelé jste vy. Musím s tebou mluvit, sám." Poslední slovo zdůraznil.

"Fajn, tak pojď." řekla a vedla ho davem k jezeru. "Co chceš?" řekla potom.

"Abys mě poslouchala." odpověděl Draco. Snažil se skrýt strach. Hermiona tiše přikývla.

"Chtěl jsem s tebou mluvit, když jsem ti řekl, že jsem Smrtijed. Donutili mě, můj otec a Voldemort. Neměl jsem na výběr, zabil by mě a pak mou rodinu. Potřeboval jsem tvou radu, podporu, chtěl jsem si s tebou o tom promluvit. Byl jsem zoufalý, nevěděl jsem, co dělat. Miloval jsem tě, ale zradil jsem. Tebe, Harryho, Rona, sebe.. Všechny! Nenáviděl jsem se, neváviděl jsem otce, Voldemorta. Pořád se nenávidím! Hermiono, to, že jsme zvítězili, je jen Harryho zásluha, ale všechno mělo dopadnout jinak. Já nejsem z téhle doby, jsem z budoucnosti, konkrétně z doby za měsíc. Pamatuješ si Obraceč? Použil jsem ho, abych zachránil Harryho. Harry měl zemřít, za dva týdny by se konal pohřeb, kde bych s tebou mluvil, ale ty bys mě odmítla. Nic by nebylo, jako bude teď. Všechno by bylo jinak. Odmítla bys mě, ale já bych tě miloval dál. Vždycky tě budu milovat. Vím, že odejdeš. Chápu to, rozumím ti, ale nejsem na to připravený. Miluju tě, ale nejsem připravený tě doopravdy ztratit!"

Hermiona byla zděšená. "Draco, já.. Co to povídáš? Ne! To nemůže být pravda! Ne, nevěřím ti. Promiň, ale.. Musím jít, odpusť mi to." Potom se otočila a rozeběhla se zpátky k hradu. Draco se rozeběhl za ní, ale jakmile dorazil před bránu, viděl Hermionu zmizet v objetí Rona. Harry byl s nimi taky.

Tak tohle podělal! Zase! Draco se cítil opravdu hrozně, měl chuť si nafackovat! Bohužel, věděl, že Hermionu v blízké době nepotká, ale.. "Jednoho dne se znovu sejdeme!" zašeptal do hrobového ticha, které teď navozovalo klidnou, ale zároveň děsivou atmosféru na bradavických pozemcích.