One day I'll meet you again..

Epilog

Ano, už nás bohužel čeká jen tenhle epilog.. Je mi líto, že to končí takhle, ale snad na mě nebudete posílat kletby a neuřknete mě.. :D Doufám, že se vám bude líbit, jak to dopadne, i když předpokládám, že to nebude zrovna to, co jste očekávali.. Ale nebudu prozrazovat, jen si to přečtěte sami :)

Ještě bych vás chtěla poprosit, jestli byste si přečetli mou další povídku How to find a real love.. a napsali mi názor. Opravdu bych za to byla ráda:) Ale už nebudu zdržovat, tak si užijte poslední část:3

Od toho dne v kavárně jsem nepřestala pátrat po posledních záznamech o Dracovi Malfoyovi. Zjistila jsem, že naposledy byl viděn, když odcházel od Svatého Munga, potom jako by se po něm slehla zem. Pátrala jsem tedy tam, ale ředitel mi odmítl poskytnout informace. Nakonec jsem se spokojila s tím, že podstoupil jistý zákrok a teď je to úplně obyčejný člověk s novou identitou.

Následující tři roky jsem pátrala dál a nakonec jsem se dopátrala k pravdě. Draco zašel za ředitelem, který mu vymazal paměť a tím byla Dracova existence zničena a vznikla nová identita - Brian Wolf. Zvláštní jméno, k Dracovi se nehodí.

Rozhodla jsem se, že bych se s ním měla setkat a, aniž by to on věděl nebo pochopil, měla bych se rozloučit.

Celé ty roky jsem ale pořád milovala toho chlapce, který ke mně ve škole choval zpočátku jen odpor a nenávist, později se do mě zamiloval a já do něj taky. Milovala jsem toho chlapce, který mě zradil a zklamal, ale nepřestal mě ochraňovat a milovat. Cítila jsem ohromnou lásku k tomu muži, který změnil Osud mnoha lidí a já mu to zprva nevěřila, zato teď jsem cítila, že právě díky jeho činům na škole bude pro mě ten jediný, kterého kdy budu milovat. Vím, že celé ty roky moje srdce patřilo jen jedinému muži - muži, který kvůli mé hlouposti a sebestřednosti vztáhl ruku sám na sebe a tím si zničil život. Ne, já mu zničila život!

Právě teď sedím nad svým deníkem a pročítám si svoje zápisky ze školy. Vím, že mi ředitel od Svatého Munga řekl, že ten zákrok je nenávratný, ale já věřím v opak. Ano, jsem naivní, ale bez naivity by svět nebyl takový, jaký je. A Draco si nezaslouží, aby se na něj zapomnělo, když je teď někým jiným. Možná je to teď Brian, ale je to i Draco. Věřím, že v srdci to pořád je jen Draco, žádný Brian. A já se musím pokusit zachránit nejen jeho, ale i sebe. Teď jsem sebestřednější a hlavně sobečtější než kdy předtím, ale pořád ho miluju a chci ho zpátky. On není žádný mudla, je to kouzelník!

Posbírala jsem si všechny papíry, složky, deníky, zápisky ze školy, několik dopisů a nakonec jsem si přibalila i rodný list. Však se bude hodit! Nakonec jsem ještě vzala s sebou fotografie a vyrazila jsem na kafe.

V kavárně už bylo otevřeno, i když bylo teprve půl deváté ráno. Vešla jsem a posadila se ke stolu. Rozložila jsem si na něj všechno potřebné a čekala. Asi za pět minut ke mně přiběhla Dracova žena, jejíž jméno doteď neznám, ale nevadí mi to.

"Zdravím. Tak co to bude?" usmívala se.

"Dobré ráno. Dám si jen espresso. Díky." usmála jsem se a ona si zapsala objednávku a pak zamířila do kuchyně. "Slečno?" křikla jsem za ní. Otočila se a vrátila se ke mně. "Mohla bych prosím mluvit s vaším mužem?"

Nejprve na mě jen zírala, potom ale s úsměvem přikývla a odcupitala do kuchyně. Ani ne za pět minut ke mně přišel Draco a nesl mi hrníček.

"To jste vy." vyvalil na mě oči.

"Ano, já. Mohl byste se posadit, prosím?" usmála jsem se a on si sednul. Nenápadně jsem pod stolem švihla hůlkou a zajistila tak, aby nás nikdo neslyšel.