Sun doesn't shine || Larry Stylinson (cz)

Wishing on the star

Když se Harry probouzí uprostřed noci, jediné co cítí je malinkatá bolest jeho zadečku a teplý dech na jeho rameni. Otočí se aby zjistil komu patří. Dianka přece leží v jiné postely.. Zvedl tedy hlavu a rázem zatajil dech, aby nevzbudil toho krásného anděla.

Před ním ležel jeho Louis a spal. Otevřená ústa s opuchlými rty, zářivě modré oči zahaleny za závojem hustých řas. Byl tak krásný, když se jeho potetovaná a odhalená hruď zvedala, jak zhluboka dýchal. Harry opatrně aby ho nevzbudil, vyklouzl z pod peřiny a zamířil k prosklené stěně, na které byl ještě před několika hodinami natisknut. Cestou si vzal bílí, pletený svetr, který se válel na Louisově židly mezi tím vším nepořádkem a pořádně se do něj zachumlal. Byl mu velký, takže sahal až k jeho kolenům.

Posadil se před tu tenkou stěnu, která ho dělila od samého nekonečna vesmíru. Posadil se co nejblíže, tak, že měl nos nalepený na skle. Bylo to jiné než se koukat na hvězdy na Zemi. Na Zemi, přecejen nevidíte ty všechny hvězdy pod sebou. Harry je viděl. Byli všude a bylo jich tolik, že i kdyby se Harry snažil, nikdy by je nespočítal. Člověk v tomto nekonečnu působí strašně male, ale Harry na to nedbal.

Kdysi, si malý Hazz myslel, že každá hvězda je jeden člověk. Jeden člověk, který už nemohl existovat, a tak odešel sem a stal se hvězdou. Kdysi seděl s maminkou v zahradě, to bylo po dědečkově smrti, a mluvil k neby-jakoby tam děda byl a poslouchal ho. Malý Harry věřil, že se jeho dědeček stal hvězdou a nyní na něj dáva pozor. Nevěděl jak daleko je pravda. Chudák, běhal po zahradě a se slzami v očích vyprávěl zesnulému dědečkovi, co dělal celý den. Jak ho šikanují a jak je jeho otec zlý.

Harrymu vyklouzlo pár hořkých slz, když tak nostalgicky vzpomínal. I s Louisem, takhle kdysi seděli.

"Vidíš je?" prolomil příjemně klidné ticho Louis a způsobil tak, že se hlava Harryho na jeho hrudi pohnula. "Je jich tolik! Tak strašně moc!" zvedl hlavu aby mohl pohlédnout do kudrlinkových očí. "A oni svítí. Svítí jen pro tebe, maličký."

Harry si setřel slzy a povzdechl si. Vše, jakoby zmizelo. Louis si nic nepamatuje a jeho rodina je Bůh ví kde. Zbyly jen vzpomínky a slzy v očích. Ještě, že je tu to dítě jinak by si snad i Harry ublížil. Trhl sebou, když se za ním ozval chraplavý hlas.

"Děje se něco, Harry?" Bylo to po prvé, co mu tak Louis řekl. Najednou byl jeho hlas milý a starostlivý. Harry odtrhl své oči od hvězd, poposmrkl a utřel si slzy. Nedokázal promluvit, a tak jen zavrtěl hlavou. Pohlédl na Louise, který stál za ním, jen v boxerkách a rychle odtrhl zrak z jeho těla. Slzy se mu znovu spustily, když si vzpomněl na jejich první milování.

Louis nechtěl aby se Harry cítil nesvůj, a tak si také oblékl jedno z pohozených triček a usedl vedle něho. Seděli tam vedle sebe dlouho. Bylo ticho a Harry přemýšlel jestli si třeba nevzpomněl, když ho nazval Harry a je tak milý. Možná, že účinek drog vyprchal.

Seděli jen pár centimetrů od sebe, jejich ruce se skoro dotýkaly a oba něco k sobě navzájem cítily.

"Někdy tady jen tak sedí a přemýšlím, víš. Vždycky mě vesmír fascinoval. Víš?" měkce se na Harryho usmál. Ten se snažil křečovitě držet slzy, ale nepovedlo se.
"Vím." kníkl. Byl to Louis, kdo se na něj starostlivě podíval. Byl to Louis, kdo to nevydržel a chytil ho za ruku. Byl to Louis, kdo siho přitáhl do náruče, a byl to Louis kdo ho něžně políbil do vlasů.

Kéž by Louis věděl, jak se Harry cítí.

~Ooh Hi!
Pamatujete na Wishing on the star v X Factoru pro charitu? To jsem si zase poplakala... Měli by jste to mít v médiích. Pozdravujte duhu... Salámka

Prosím prosím o komentáře :) (opravdu by mě potěšili) a hvězdičky :* ~