"Promiň, myslela jsem, že ti to zvládnu říct všechno." brečela jsem.
"Ale zlato, řekla jsi toho dost. Už to nemusíš dál rozebírat. Co kdybychom si udělali krásný výlet, i s Caitlin, třeba za tvými rodiči? Kde bydlí?" navrhl mi Dick a ještě víc mě objal.
"Tady. V Tobě. Na.." z očí mi tekl doslova vodopád slz. Nedokázala jsem mluvit o svých rodičích. Ve skutečnosti mi na nich záleželo, ale pak se ode mě odtrhli. Nedokážu to říct Dickovi.
"No tak zlato, kde?" hladil mě po vlasech.
"Já to nedokážu." utřela jsem si slzy a on nejspíš pochopil.
"Oni jsou..?" opatrně se zeptal.
Zvládla jsem jen zakroutit souhlasně hlavou.
"Je mi to tak líto." soucitně řekl.
Najednou se ve mě vzala ta síla. "Zemřeli před 2 lety. Zrovna jsme měli bouřlivé období. Měli autonehodu, chtěli jet do Tokia na dovolenou. Dozvěděla jsem se to až po jejich společném pohřbu. Ani se nedočkali vnoučete."
"Muselo to být pro tebe těžké. Víš co? Ode dneška bude všechno jinak, budeme žít spolu, najdu si práci, přestěhujeme se do většího. Budu otec tvé dcery. Budeme vzorní rodiči. Přece nechceš, aby tvá dcera zažila to, co ty." navrhl mi společnou budoucnost.
"Dicku, já.. Já nevím.. Nedokážu to." podceňovala jsem se.
"Ale ano, dokážeš! Spolu budeme silní!" podporoval mě.
"Nechám si to projít hlavou, ale teď jsem moc unavená. Můžu si jít lehnout?" upila jsem ze šálku svého čaje.
"Samozřejmě, postarám se o Caitlin. Je v pokojíku?" starostlivě se zeptal. Kývla jsem a doprovodil mě k posteli.
"Odpočiň si." dal mi pusu na čelo. "Počkej!" šeptla jsem.
Otočil se se zdviženým obočím.
"Miluji tě." usmála jsem se.
"Dobrou." odpověděl a já mohla spokojeně usnout.
_________________________________
˙ I know I know. Plz don't kill me. I'm so sorry, you know?
˙ Neblbni. Jsme v Česku. Hrooooozně moc se omlouvám. Vím, měsíc je příšerně dlouhá doba. Ale neměla jsem žádnou inspiraci. Vůbec žádnou. Nebijte mě. Nevím, jak vám to mám vynahradit. Snad tím, že zítra bude další část, kde se dozvíte něco příšerného 3:)
˙ 240 slov. Je to hrozně moc málo, ale nechtěla jsem to narvat všechno do jedné části, zítra se dozvíte :)
˙ Teď vám chci opravdu moc moc moc poděkovat za 1,25K přečtení. Je to neuvěřitelné. Ani nevíte, jak moc jsem ráda pro někoho to může být nízké číslo, někdo tady má 39K přečtení, ale já jsem neskutečně moc ráda za každý váš vote, úžasný komentář. Mám vás tak moc ráda!!
˙ Takže zítra, lidičky ✌
Xoxo, Claire ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥
ČTEŠ
Your DADDY?! Idk |cz #dokončeno
Romance"Marcusi? Potřebuji s tebou mluvit." šeptla jsem svému příteli. "Ale rychle, potřebuju další dávku, mám absťák." zamračeně se na mě podíval. "No, jde o to, že.. že sis nedal pozor!" lehce jsem křikla, dělalo mi problém mi vyslovit, že jsem těhotná...
