Change Your Fate (yaoi)

4. kapitola

Další dílek, doufáme že se bude líbit XD

Probudil jsem se s nesnesitelnou bolestí hlavy. Začal jsem se všemožně kroutit a kňučet, protože to opravdu bolelo. Nesnažil jsem se ani zjišťovat, kde jsem, nebo v jakém stavu jsem, chtěl jsem jen, aby ta bolest ustala.

,,Auuu. Moje hlava, gggh." Kňučel jsem a v ruce svíral spacák, do kterého jsem se zakousnul, abych utišil bolest, i když marně.Celou noc jsem ho hlídal nebo koukal ven. Když se probudil, začal se všemožně kroutit a okusovat spacák. Tch. Neměl chlastat, když to neumí, pak to dopadá takhle. Spražil jsem ho pohledem a chladným hlasem jsem promluvil: ,,Kocovina. Dobře ti tak." Někdo na mě chladně houkl:,,Kocovina. Dobře ti tak." Leknutím jsem nadskočil. Otočil jsem se na něj a naštvaně po něm štěkl:,,Tak díky!" Pokaždé, když promluvil, bolelo to, jako by mi někdo do hlavy vrážel střep. Oběma rukama jsem si chytil hlavu a snažil se jí stlačit. ,,Už nikdy nebudu pít." Špitnul jsem.Skousnul jsem si spodní ret, abych se pokusil zahnat bolest, ale marně. ,,Proč to tak bolíí, asi umřu! Chci to vrátit teď hned. Chci domůůůůů. Auu to bolííííííí!,,Když budeš řvát, bude to bolet víc." řekl jsem o něco klidněji a trochu více potichu. Chytil jsem jeho ruce a svěsil mu je podél těla. Když si tu hlavu bude mačkat, bude ho ještě víc bolet. Nevím, za jak dlouho by měla kocovina přejít, ještě nikdy jsem nepil. Nebudu si těma sračkama oblbovat mozek. ,,Co mi to děláš, to nepomáhá." Zakňučel jsem. A snažil se dostat znovu do mé předešlé pozice, když jsem si najednou všimnul... kde mám kurva kalhoty? Cítím se tak trapně. Okamžitě jsem mu vymanil a nasráčkoval se do rohu stanu, kde jsem se schoulil do klubíčka, aby mě nevidě(No, spíš jen tam dole XD) a rukama si znovu chytil hlavu. ,,Proč sem sakra polonahej." Zapištěl jsem.,,Včera jsi řekl, že chceš spát v pyžamu, tak jsem tě na tvůj debilní rozkaz oblékl. Jenže ty jsi nechtěl spát ve spodním prádle a tak sis serval kalhoty a spodní prádlo. Takhle jsi potom usnul." vysvětlil jsem mu a hodil jsem po něm jeho kalhoty a boxerky. Vylezl jsem ze stanu a zamířil k nedalekému jezeru. Ani nevíte, jak se za sebe stydím, vůbec se mi to nevybavuje. Rychle jsem se oblékl a chtěl jsem se mu za mé chování omluvit, jenže on už někde zmizel, zase. Smutně jsem se posadil před stan a začal žvýkat bagetu.Chvíli jsem se procházel okolo jezera a potom zamířil zpátky. Došel jsem ke stanům a zamířil jsem ke stromu, na který jsem vylezl a sedl si na větev. Byl tam krásný výhled a příjemný vzduch.Naštval se? Tak já se naštvu taky. (jako malé dítě XD) Pochodoval jsem si mezi stany, pak ke stánkům, kde jsem si koupil náramek a zašel k pódiu, kde byly poházené balonky. Jeden jsem si vzal do ruky a začal jsem si s ním pinka. Vůbec netuším, kam jdu, ale mířím za balonkem, který mi stále utíká.Skutálel se někam z kopce, a tak jsem se za ním rozběhl, jenže, co se může stát jen mě, zakopl jsem.Prej pobyt na čestvým vzduchu pomáhá při kocovině, HOVNO! Jediný, co sem z toho získal, je odřená ruka a noha a lehce natrhnuté čelo.Nasraně jsem prasknul balonek a posadil se k obrovskému šutru. Měl jsem takový vztek, začal jsem zlostně házet kamínky do jezera. Nemám na to nervy.Vstal jsem, sral na to, že mi všude cáká krev a snažil jsem se dostat co nejdál od toho ,,tábora". Cestou jsem ještě několikrát hodil tlamu. Nakonec jsem jsem zapadl do vysoké trávy u druhého břehu jezera. Podřimoval jsem na stromě, dokud po mně nějací haranti nezačali házet šišky. Seskočil jsem ze stromu. Začali utíkat. Gr! Rozběhl jsem se za nima. Doběhli až k jezeru se mnou v patách. Chvíli jsem ještě ty smrady naháněl, než jsem se na ně vysral a kecnul si na druhém břehu jezera.Nehybně jsem ležel v trávě a koukal do země. Hlavu jsem si opřel čelem o zem a přivřel oči. Rukama jsem si hrál s trávou a zanedlouho jsem už podřimoval.Pozoroval jsem hladinu vody. Hm. Ta ruka mě furt bolí. Mohl bych si ji alespoň trochu zchladit. Vyhrnul jsem si rukáv a sundal obvazy. Vypadalo to hrozně. Tentokrát jsem to trochu přehnal. Naklonil jsem se k vodě a pořezanou ruku jsem si ponořil do vody. Druhou jsem si jí začal hladit a umývat. Při tom jsem brblal: ,,Pipomý znásilnění! Pitomý pěstoun! Pitomá ruka!"Slyšel jsem, jak někdo něco mumlá, ale nevšímal jsem si toho a dál pokračoval v polospánku.Zasyčel jsem bolestí, když mi do té ruky narazila ryba. ,,Pitomá ryba!" zařval jsem a vytáhl ruku z vody. Už jsem si jí nezavazoval. Taky k čemu. Někdo tam pořád něco šustil a něco mumlal. Naštvaně jsem se začal převalovat, a ním si i víc odřel ruku a nohu. ,,Au, hmmm. Proč zase. Nech mě." Začal jsem mumlat z e spaní. Zdálo se mi, že na mě někdo mluví a pořád na mě sahá. Podivný sen v aleji sakur. Chtěl jsem, aby přestal. ,,Nešahej na mě!" vyjekl jsem a dál sebou házel.Za mými zády něco šustilo a vydávalo divné zvuky. Nechal jsem to být a dál pozoroval hladinu.Probudil jsem se z toho zlé ho snu. Prudce jsem se posadil a vyděšeně hleděl do země.,,Pitomé všechno" zamumlal jsem a konečky prstů jsem se dotkl hladiny. Ihned se zvlnila.Jsem úplně mimo. Za mnou byla loužička krve. Prudce jsem se postavil, otočil a vydal se zpět do tábora.Slyšel jsem někoho odcházet. Otočil jsem se tím směrem. Haru. Šel zpátky do tábora. Nevím, jestli mám jít za ním nebo tu dál sedět. Rozhodl jsem se jít za ním. Ani jsem si tu ruku nezavázal a nezakryl rukávem. Když jsem došel do tábora, všichni na mě čuměli a já zas ztratil Harua z dohledu.Doplazil jsem se až ke svému stanu, kde jsem se rozplácnul. Trochu jsem ho zašpinil krví, ale to mě nezajímalo. Přitulil jsem se k sufaku a začal si sám pro sebe žvatlat. Nevím, co to se mnou je, necítím se moc dobře, asi... asi budu...Rychle jsem vystrčil hlavu ze stanu a pozvracel se. Hrozně mě bolí břicho, no vlastně mě bolí úplně všechno.Skrčil jsem se zpět k sufaku a přehodil si ho přes hlavu.Hledání mě přestalo bavit, tak jsem se uvelebil pod stromem. Moje vina nebude, až se někde přizabije.Co se to děje? Jsem si jistý tím, že tohle z alkoholu není. Ve stanu se válel papírek od bagety, kterou jsem dnes ráno snědl, může to být... Byla prošlá a ne zrovna pár hodin. Přišel na mě nával tepla a znovu pocit na zvracení. Když už náhodou někdo kolem prošel, jen se na mě ušklíbli a vyhnuli se mi obloukem, ani se jim nedivím.Relaxoval jsem pod stromem a užíval si klid. Nebýt toho listí, usnul by.Lehnul jsem si a pokusil se usnout.Usnul jsem. Vzbudil jsem se na... ošetřovně? Co? Ruku jsem měl pevně obvázanou. Vždyť jsem si ji myl, tak proč je obvaz od krve. No. Nechám to být. Vyšel jsem ven a zamířil k Haruovu stanu. Doufal jsem, že tam bude.,,Mami. Mami. Mami!" tisknul jsem se k sufaku, jako by to byla ona. Měl jsem opocené celé čelo. ,,Mami, ne. Mami!"Došel jsem k jeho stanu. Ehm... ble xD. Obešel jsem to, co tam nechal a zalezl k němu. Nejspíš má zlý sen. Začal jsem s ním lehce třást v naději, že se vzbudí.,,Ne! Mami ne!" začal jsem vykřikovat ze spaní. Něco mě probudilo. Byl jsem celý zpocený a unavený. Zmateně jsem se rozhlížel po stanu. Před očima jsem měl stále obraz matky, kterou jsem objal (Levi). Až po chvíli mi došlo, že se mi to jenom zdálo a objímám Leviho.,,Promiň, myslel jsem, že si-" zase ty křeče břich. Schoulil jsem se do klubíčka držel si břicho.,,Furt tě bolí břicho?" zeptal jsem se a prohlížel jsem si ho.,,Hmm, auu" kleknul jsem si a hlavu si položil na zem. ,,Lehni si" nařídil jsem mu a čekal až tak učiní .Poslušně jsem si lehnul a sbalil se do klubíčka, protože pak mě to bolelo míň. ,,A co teď?" zakňoural jsem.,,Donesu ti obklad" oznámil jsem mu a zvedl se. Hm. Kde na to vezmu hadřík. Jedině že bych si sundal obvaz. Ano mám čistý, ještě si mě před odchodem odchytili. Došel jsem na toalety, sundal jsem si obvaz a namočil ho do studené vody. Vrátil jsem se a donutil ho, si lehnout na záda. Vyhrnul jsem mu mikinu s tričkem. ,,Kde přesně to bolí...?" zeptal jsem se trochu váhavě.

,,Tam." Ukázal jsem na postižené místo. Bolelo mě sice skoro celé břicho, ale pod pupíkem nejvíc. Levi mi tam přiložil studený obklad. Bylo to o něco lepší, ale úplně to nepřestalo, taky asi nemůžu čekat výsledek hned. Ovšem, jsem rád, že je tu se mnou, jinak bych sám nevěděl co dělat a asi takhle i zůstal.

,,Děkuji." Špitnul jsem

Přikývnul jsem a sedl si vedle něj. Ruku jsem měl odhalenou. Jenže jsem si toho nevšiml. Ach ta má nevšímavost. Haru vypadal, že se trochu uvolnil, tak jsem usoudil, že je to alespoň trochu lepší.

Ruce jsem roztáhl daleko od sebe a zadíval jsem se do stropu. ,,Příště se musím podívat na datum spotřeby." Zařehňal jsem se, ale hned jsem ucítil bolest břicha, takže jsem vypadal spíš jako kyselý citron. ,,Kolik je vlastně hodin, už by mohl pomalu začít další koncert? Ale tenhle už si chci užít pořádně." Usmál jsem se.

,,Bude osm" Oznámil jsem mu. Není nejlepší nápad, aby šel ven takhle.

,,Super. Převlíknu se a pomalu bychom mohli vyjít ne? Já asi raději zůstanu pro dnešek někde v zadu, nepotřebuju, aby mi teď někdo zajel loktem do břicha." Uculil jsem se a natáhl jsem se po batohu. Projela mnou bolest, jako raketová střela, ale snažil jsem se dělat, že už je to dobré.

Bylo na něm vidět, že ho to břicho furt bolí. ,,Nechceš radši zůsta ležet?" zeptal jsem se a rukama se opřel za zády.

,,P-Proč? Proč bychom měli sedět tady, když můžeme být tam? Vždyť sme si to zaplatili, tak..." sklopil jsem pohled stranou, nechci, aby byl z toho někdo zklamaný, jen proto, že jsem si já dement nepřečetl datum spotřeby. Začal jsem v batohu štrachat čisté kalhoty, trenky a triko.

,,M-M-Mohl by ses prosím otočit?" vykoktal jsem, protože je pro mě velmi trapné se před někým převlékat.

Otočil jsem se a koukal směrem ven ze stanu. U pódia se už začali scházet lidi. Zatím jich tam moc nebylo.

Pomalu jsem si svlékl triko, kalhoty a hodil je do rohu stanu. Podíval jsem se, jestli se Levi opravdu nedívá, ne, že bych tím chtěl říct, že je gay, ale... kdyby náhodou. Opatrně jsem si převlíkl boxerky a oblékl si džíny s mikinou s ouškama. ,,Dem?" Houkl jsem na Leviho, který bedlivě sledoval situaci u pódia.

Vytrhl mě z pozorovaní, trhnul jsem sebou a řekl ,,Em...Jo" natáhl jsem si rukávy černé košile a vylezl ze stanu. Pomohl jsem Haruovi a společně jsme se vydali k pódiu. Měli jsme štěstí. Dostali jsme se až přímo k němu.Stáli jsme tam a čekali, až t všechno začne. Když nastoupili a začali mluvit do mikrofonu, srdce se mi chvělo. Neuvěřitelně skvělý zážitek ze skvělé hudby, jen bych si přál, aby to trvalo déle.Koncert měl celkově asi okolo dvou hodin a teď začíná, diskotéka? Nebo něco podobného. Na to se necítím, nejen, že neumím tancovat a nehodlám tu ze sebe dělat blbce, ale i...,,Já půjdu do stanu, tohle není zrovna moje parketa, tak....em no bav se." Pousmál jsem se a pomalu se otočil na odchod.Zamával jsem mu, když odcházel. Tancovat nebudu. Odtrhl jsem se od davu a vylezl si na strom. Pozoroval jsem oblohu plnou hvězd. Miluju hvězdy.

Došel jsem až ke stanu, kde jsem se převlékl do pyžama. Vůbec mi nešlo usnout přes tu hlasitou hudbu. Začal jsem přemýšlet nad různými věcmi a jednou z nich bylo: Kde má vlastně Levi stan?. Jak ho zase zítra najdu? Přijde? Jsem to ale blbec, měl jsem se ho na to zeptat.

Pomalu se mi začínaly zavírat oči. Nebýt všelijakých zvuků, už dávno bych spal jak zabitej.