Ahooj! Tak je pondělí a to znamená, čas na můj trapas. Tak se připravte... :)
Byl jeden pěkný usněžený den, kdy jsem byla objednaná na rehabilitaci. Objednala mě tam samozřejmě moje maminka, která mi pak vzkázala, že mám přijít v 11:00 k tomu mladému rehabilitantovi Michalovi, mám si s sebou vzít nějaké věci na cvičení a prý se na mě Michal moc těší.
Tak jsem se asi v 10 vypravila na cestu. Už tak jsem byla nervozní, protože se nerada setkávám s mladými lidmi. Není to nic pro mě a tak představa, že budu asi tak hodinu cvičit s nějakým Michalem mě moc nepřitahovala. Ale co, musela jsem to udělat a tak jsem prostě šla.
Když si mě Michal zavolal z čekárny, zjistila jsem, že je opravdu mladý a i dobře vypadající. Moje nervozita ještě stoupla. Potom jsem vešla do místnosti, kde jsme měli cvičit a zhrozila se. Hodně! Nikde nebylo místo, kde bych se mohla převléknout. Žádná kabinka, nebo šatna, nic... Okamžitě jsem cítila, jak mi buší srdce a žaludek mám jako na vodě. Měla jsem na sobě tanga... a pěknou krajkovou podprsenku, z které mi při každém větším pohybu něco vykouklo. A bylo to.
,,Tak se svlékni do spodního prádla," řekl Michal a já okamžitě zrudla. Chvíli jsem váhala, ale potom si sundala všechno až na podprsenku a ty pěkný tangáče. ,,Projdi se až ke mě," asi si chtěl prohlédnout držení mého těla a tak jsem došla čelem až k němu. To nejhorší přišlo až potom.
,,A teď zpátky," řekl a já se znovu na chvíli zasekla, než jsem se otočila.
Musel mít fakt skvělej pohled na mojí prdel.
Pak už to bylo jen horší. Když se postavil za mě a řekl mi, že se mám ohnout, tak jsem se chtěla rozbrečet a utéct někam hodně daleko. Nic na to ale neříkal a snažil se chovat profesionálně, i když no.. asi to bylo těžký :D
Potom se mnou dál cvičil. Občas mi vykouklo prso a já už to na konci hodiny snášela celkem odevzdaně. Co se taky dalo dělat, že?
Nakonec jsem se po hodině KONEČNĚ oblékla a domluvila se s ním na další schůzce. Pak jsem odtamtud vyběhla a celá rudá šla až do školy, kde jsem to celý povyprávěla kámoškám, který se mi samozřejmě pořádně vysmály.
No... Poučení? Berte si k doktorům a pod. spodní prádlo, které aspoň něco zakryje. ;)
Věřili byste ale, že teď chodím k Michalovi ráda?
Vaše,
Ninja Maky!
ČTEŠ
Uncensored
RandomProtože proč být jen vážní a "dokonalí"? S úsměvem to jde lépe, tak se usměj! A třeba ti k tomu pomohou i naše zážitky.