5. kapitola

145 9 2
                                    

Cuknu sebou. Něco se mi asi zdálo. Bylo to hrozný. Už nevím, o čem to přesně bylo, ale bylo to černý a tmavý. Dobrý, ujistím se, že to byl opravdu jen sen, ne zkutečnost.
Film skončil. I venku je už tma. Všichni spí. Teda až na jednu osobu. Na Davida. Je vzhůru. Otočí se na mě a rukou mi ukáže, že mám jít k němu. Neváhám. Odepnu si pás,vezmu svojí deku a jdu.
,,Co se stalo?" Šeptá.
,,Byl to jenom zlý sen, nic víc."
,,Dobře."
Opřu se o Davida a on mě obejme. Pak už oba usneme.
Probudí mě brzdění autobusu. Asi bude přestávka. Vzbudí se i David.
,,Dobré ráno," řekne Maruška, když vychází z autobusu.
Jen se na ni pousměju.
,,Půjdeme taky na chvíli ven?" Zeptám se.
,,Jestli chceš..."
Vezmu si na sebe jenom mikinu. Venku poprchává. Nasadím si kapucu a jdeme se projít. Držíme se za ruku. Našli jsme krásné místo. Tam se zastavíme. Stojíme naproti sobě. Chvíli si povídáme. Pak se začneme líbat. Je to krásné. Kapky deště na nás jemně dopadají.
Potom už jdeme mlčky do autobusu. Tentokrát si už sednu na svoje místo.
Holky přijdou chvilku po nás.
,,Ahoj," pozdravím je.
,,Ahoj," odpoví mi.
,,Tak jak ses měla?"
,,Skvěle."
,,Hele, mezi tebou a tím blonďatým klukem něco je, že jo?"
Povzdechnu si.
,,Nemusíš to přede mnou tajit, víš že jsem ti vždycky fandila."
,,Jenom se mi líbí."
,,Je to na tobě vidět, bude vám to spolu slušet. Jak se vůbec jmenuje?"
,,Jmenuje se David."
,,Jestli chceš, můžeš si jít sednout k němu. Nikdo se na tebe za to zlobit nebude."
,,Díky," řeknu a vděčně ji obejmu.
,,Můžu si sednout k tobě?" Zeptám se Davida.
,,Jasně."
Oba jsme si udělali pohodlí. Ani jeden jsme nemohli usnout. Asi po třech hodinách jsme dorazili na trajekt. Nejdříve jsme prošli kontrolou.
,,Good morning." Pozdraví mě policajt za pultíkem, když mu podávám svůj cestovní pas.
,,Good morning," odpovím mu.
Nejdřive se podívá na fotku v pasu a potom na mě.
,,Thank you,bye." Řeknu, když mi podává můj pas zpátky.
Ještě počkám na holky a pak jdeme společně do autobusu. Cesta trajektem trvala přibližně dvě hodiny.
Pak už nasedáme zpátky do našeho autobusu a jedeme směr Stratford.

Kluk mých snůKde žijí příběhy. Začni objevovat