2. kapitola

180 10 0
                                    

Vzbudí mě hlášení na 15ti minutovou přestávku.
,,Jdeš s námi?" ptají se mě moje kamarádky.
,,Ne, díky." Odpovím jim.
Autobus se postupně vyprázdní, až v něm zůstanu sama. Najednou někdo vejde zadními dveřmi. Je to blonďatý chlapec. Místo toho, aby šel na svoje místo, míří k mému místu hned za zadními dveřmi.
,,Ahoj", řekne ,,já jsem David." A podívá se na mě jeho krásnýma světle modro zenýma očima.
,,Ahoj",odpovím mu ,,já jsem Ester"
,,Kolik ti je let?"
,,14 a tobě?"
,,Taky," řekne. ,,Nechceš jít na chvíli ven?" Zeptá se.
,,Ne, díky."
Na rozloučenou mě obejme a dá mi pusu na tvář. Vyměníme si úsměv a on odejde.
Už zbývá jenom 5 minut do konce přestávky. Do autobusu už přichází další lidi. Mezi nimi jsou i moje kamarádky.
,,Ahoj"
,,Ahoj." ,,Tak jak ses tu měla?"
,,Skvěle," řeknu. To už do autobusu přišel i David. Zase se na sebe pousmějeme. Holkám samozřejmně nic neřeknu.

Kluk mých snůKde žijí příběhy. Začni objevovat